Etika psychologů a odborná kritika tvoří základ profesní odpovědnosti v psychodiagnostice a veřejné odborné diskusi. Tento text vymezuje hranice odborné kritiky, profesní odpovědnosti a etiky psychologů v kontextu psychodiagnostiky, práce s validačními daty a veřejné odborné diskuse.
Tento článek vznikl jako autentická reakce na veřejné diskusní útoky vedené proti psychodiagnostické metodice WORKtest® na odborných a profesních platformách. Nejde o osobní polemiku, ale o věcnou obranu odborné integrity, etiky psychologů a odborné kritiky a profesní odpovědnosti v psychodiagnostické praxi.
Text zachycuje skutečný průběh veřejné komunikace a je ponechán v původní podobě jako doklad kontextu a způsobu vedení odborné diskuse, nikoli jako osobní komentář. Jeho cílem je upozornit na hranice profesionality a otevřít prostor pro transparentní a respektující dialog založený na datech, psychometrických parametrech a ověřitelných důkazech.
Profesní platformy, jako jsou LinkedIn, Facebook či odborné diskusní skupiny, mají sloužit k věcné výměně názorů a sdílení odborných zkušeností. V posledních letech jsou však stále častěji zneužívány k osobním útokům, zlehčování práce kolegů a šíření neověřených tvrzení bez faktické opory v datech, což lze v odborném kontextu označit jako formu profesní šikany.
S touto zkušeností jsem se setkala i v souvislosti s metodikou WORKtest®, která byla opakovaně veřejně zpochybňována ze strany Hany Březinové a Ondřeje Váni, a to bez znalosti konstrukce metody, jejích psychometrických parametrů a bez práce s dostupnými validačními daty.
Takový způsob veřejného hodnocení je v rozporu s Etickým kodexem psychologů, který vyžaduje respekt k odborné práci kolegů, oporu tvrzení ve výzkumných datech a zdrženlivost při posuzování metod mimo rámec vlastní odborné kompetence.
Součástí tohoto kontextu je i situace z roku 2022, kdy se pracovník Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity domáhal zpřístupnění interních validačních studií metodiky WORKtest®, přestože k tomu neměl právní ani odborný nárok. Požadavek na poskytnutí interních dat mimo smluvní rámec nebo bez uzavřené dohody o mlčenlivosti (NDA) byl odmítnut v souladu s právními a etickými zásadami ochrany know-how a duševního vlastnictví.
Metodika WORKtest® dlouhodobě uplatňuje nadstandardní míru transparentnosti – přehledy a výstupy validačních studií z let 2009–2025 jsou veřejně dostupné na stránce Výzkumy a validační studie WORKtest® . Odborná diskuse je legitimní tehdy, je-li vedena korektně, na základě dat a s respektem k profesní integritě.
Šikana v psychologii je vážným etickým problémem. Případ Hany Březinové a Ondřeje Váni ukazuje, jak mohou profesionálové překračovat hranice etiky pod záminkou kritiky a dopouštět se šikany a dehonestace.
Profesní sítě jako LinkedIn slouží k výměně odborných názorů, inspiraci a konstruktivním diskusím mezi kolegy. Někdy se však tyto platformy zneužívají k dehonestaci a nepodloženému zpochybňování práce druhých.
Tento článek reflektuje mou osobní zkušenost s Hanou Březinovou , která se nekalým a neetickým způsobem vyjadřovala o psychodiagnostické metodě WORKtest. Její útoky vyvolaly další nevhodné invektivy psychologa Ondřeje Váni .
Rozhodla jsem se proto otevřeně komunikovat o etice, odpovědnosti a profesní integritě psychologů. Každá mince má dvě strany – a zde nabízím tu svou.
Při zmínění WORKtestu v jednom postu na téma fluktuace, do kterého jsem byla vyzvána jiným koučem, který dlouhodobě využívá psychometriku WORKtest, čelila jsem na LinkedInu veřejné kritice paní Březinové. Paní Březinová se prezentuje jako psycholog a koučka lídrů ICF a, jak sama píše, „cítí se být, cituji: jako psycholog ostřílený psychometrickým vzděláním…“ Nikde se mi nepovedlo dohledat, kde by jako psychometrik vystupovala, či dělala nějaké rešerše a kde byly její práce prezentovány. Naopak hodnocení její diplomové práce mluví o opaku její „deklarované, ostřílení odbornosti“. Přestože její zkušenosti s HR deklaruje, veřejně se na LinkedInu vyjádřila, že ji „hejtování baví“. Je tedy otázkou, zda takový přístup odpovídá odbornosti a etice, kterou by měl každý profesionál v oblasti psychologie, koučinku a HR ctít.
→ Hodnocení a kvalita diplomové práce (Masarykova univerzita)
Při komentování argumentů, kde jsem ji odkázala na validační studie v čase i studie proveditelnosti dopadu dat na praxi HR, Hana Březinová dál pokračovala ve veřejném napadání, a dokonce mě požádala o předložení diplomu vzdělání. Mám víceoborové studium a státnice i z psychologie jako jednoho z hlavních předmětů víceoborového studia. Odkázala jsem ji proto na naše webové stránky.
Její útoky však nesměřovaly jen na mou práci, ale zpochybňovaly i práci psychologů a psychometriků, kteří na vývoji nástroje pracovali. WORKtest je lety ověřená metoda psychodiagnostiky, která je úspěšně 20 let implementována nejen v českých, ale i nadnárodních společnostech.
Hana Březinová označila tuto metodiku za „šarlatánství“, přestože se v podstatě systému neorientuje a nikdy s ním nepracovala.
Přirozeně se tedy ptám: Co ji opravňuje k veřejné dehonestaci výsledků mé práce, které nezná a ani si je neověřila? Její komentáře byly výsměšné a urážející a bylo vidět, že v tom nehodlá přestat, neboť jak sama píše ve svém jiném postu, ji hejtování baví víc než příspěvky HR.
Cituji z jejího postu: „Za zkoušku to stojí: (i když hejtovat absurdity světa HR a leadershipu a inspirovat k novým řešením mě baví víc).“
Viděla jsem, že nepřestane, a hejtování je nejspíš její styl komunikace, aby si zvýšila dosah příspěvků a pozornost, a protože zasahovala do mé integrity, odbornosti i zesměšňování testu, na kterém pracovali psychologové a psychometrici, rozhodla jsem se tyto útoky řešit právní výzvou.
Do diskuze se zapojil také můj dlouholetý klient, společnost WOLIP, která WORKtest používá již více než 10 let. Tento klient potvrdil, že s testem má opakovaně pozitivní zkušenosti a že považuje jeho výsledky za přesné a spolehlivé. Paní Březinová však jeho názor zpochybnila a označila za pouhé „pocity“ s tím, že předloží důkazy o opaku, což se však nestalo.
Navzdory referencím a zkušenostem přímo od klientů paní Hana Březinová nadále zpochybňovala validitu WORKtestu, což vedlo k dalšímu šíření zavádějících informací.
Hana Březinová záměrně do komunity LinkedIn (má 8 000 sledujících) lže o tom a cituji: „vyjadřuji se k metodě, která nemá nikde na webu uveřejněné obvyklé psychometrické údaje, aby mohl zákazník posoudit, zda kupuje test, který opravdu něco měří“. Naopak, jako jedna z mála společností máme zveřejněny validizační studie v čase a další dokumenty či studie dokládající psychometrická data.
WORKtest je postaven na ověřených principech Gestalt psychologie a zahrnuje mechanismy, které identifikují, pokud člověk přistupuje k testu neobjektivně. Test pracuje na podvědomí a tak detekuje emoční vzorce chování, stejně tak i šikany, které se jednáním Hana Březinová dopouští.
Na rozdíl od mnoha nástrojů publikujeme naše výsledky otevřeně na našem webu, kde je validizaci věnovaná celá stránka i výběr různých studií. Paní Březinová si test pochopitelně udělala, stejně jako následně více lidí z její skupiny, kteří využili volného přístupu.
A protože v testu od začátku pracovala nekonzistentně (stejně jako její příznivci), systém vyhodnotil odpovědi jako nevalidní, což sama interpretovala jako důkaz „nespolehlivosti“ testu.
Skutečnost je však opačná: WORKtest dokáže přesně rozpoznat nekonstruktivní přístup a vyhodnocuje zpracování testu na základě ověřených algoritmů, které zajišťují spolehlivost výsledků. Tento mechanismus není projevem nedostatku, ale důkazem objektivity, kterou metodika WORKtestu poskytuje.
Etika psychologů a odborná kritika tvoří základ profesní odpovědnosti v psychodiagnostice a veřejné odborné diskusi. V reakci na nepravdivé informace a osobní útoky jsem se rozhodla bránit nejen svou práci, ale i pověst metodiky WORKtest právní cestou. Právní výzva, kterou jsem zaslala prostřednictvím zástupce, jasně poukazuje na hranice svobody slova a chrání mou práci před nepravdivými a nepodloženými tvrzeními. Etický kodex každého psychologa a kouče by měl být postaven na úctě k práci druhých a na profesionálním přístupu, který vyžaduje respekt k faktům a důstojnosti.
Tento článek je výzvou k zamyšlení nad tím, kde končí konstruktivní kritika a kde začíná záměrná snaha poškozovat práci druhých. Odbornost, etika a transparentnost by měly být základními hodnotami, které chrání důvěryhodnost a reputaci každého profesionála. Ať již jsme odborníky v psychologii, psychometrii nebo jiných oborech, měli bychom se vždy ptát sami sebe, zda jednání, které veřejně prezentujeme, skutečně odráží tyto hodnoty a zda dokáže ustát kritický pohled profesionální komunity. Každá mince má dvě strany, a já jsem se rozhodla tu svou sdílet s vámi.
Kladu si tedy otázku, zda je odborná kritika metodiky WORKtest® založena na skutečné profesní kompetenci paní Hany Březinové:
Na tuto otázku si však musí odpovědět sama Hana Březinová.
V důsledku veřejné kritiky metodiky WORKtest ze strany paní Březinové jsem obdržela několik nelichotivých e-mailů a zpráv. Jeden z nich, zaslaný z adresy psycholog@ondrejvana.cz a odkazující na web https://ondrejvana.cz/ (Psycholog Ondřej Váňa), mě nazývá „šarlatánem“ a zpochybňuje metodiku WORKtest s tvrzením, že „stojí na vodě“ a klame zákazníky.
Citace z jeho e-mailu zní:
„Vaše ‚metoda‘ stojí na vodě. Dovoluji si použít takové přirovnání, protože podle mého názoru nemáte dostatečné arelevantní vzdělání pro tvorbu psychodiagnostických metod.“
„Komunita psychologů se za své členy postaví, to vám garantuji!.“
„Na vás už míří kontrolní orgány ČR! Můžete si vytvářet výzev k omluvě kolik chcete. Spíš bych si ovšem tipnul, že to za vás udělala AI. Hezký den, šarlatáni. OV.“
Tak se logicky ptám, zda je chování a prezentace psychologa Ondřeje Váni v pořádku? Jaké jsou důsledky šikany psychologů a neopodstatněné kritiky?
Autor však neuvádí, na základě jakých konkrétních údajů nebo analýz k těmto závěrům dospěl. Tento e-mail rovněž obsahoval další narážky na mé odborné vzdělání a integritu. Podobná nepodložená tvrzení se objevila i na Facebooku, kde pan Váňa opakovaně zmiňoval, že „nemám relevantní vzdělání, abych mohla vytvářet psychologické testy“, a že to může pouze psycholog, jehož jméno uvedl. Autor dále prohlásil, že „na mě míří kontrolní orgány ČR“.
Tato tvrzení ignorují skutečnost, že citovaný odborník Viktor Pasnichenko se na validizaci metodiky WORKtest aktivně podílel několik let. Metodika prochází odbornou kontrolou a validací, což dokládají validační studie v čase .
Vyvstává proto otázka, jak etický je přístup psychologa a psychoterapeuta Ondřeje Váni, který veřejně šíří nejen nevybíravou kritiku metodiky WORKtest, haní mé jméno, dehonestuje mé vysokoškolské vzdělání a dopouští se výhružek.
Ondřej Váňa je členem České asociace pro psychoterapii , pracuje v pedagogicko-psychologické poradně Zlínského kraje a je frekventantem psychoterapeutického výcviku v KBT (AKP ČR).
Etický rámec jeho profese vymezuje Etický kodex ČAP .
Na základě dehonestujícího jednání jsem požádala o stanovisko Pedagogicko-psychologickou poradnu Zlín a odborného garanta Mgr. Pavla Doležala, Ph.D. .
Mince má vždy dvě strany. Ten, kdo má odvahu veřejně zpochybňovat práci druhých, by měl mít také odpovědnost a odvahu k zamyšlení nad vlastními kompetencemi a etickými zásadami.
Ačkoliv od popsaných událostí uplynula určitá doba, žádná z oslovených institucí se případem věcně nezabývala způsobem, který by vedl k vyvození odpovědnosti či důsledků. Naopak – celá věc byla zametena pod koberec. A to se ohání etickým kodexem.
Tento článek je svědectvím o selhání profesní odpovědnosti jednotlivců i systémů, které mají etiku a ochranu odborných standardů garantovat.
Lidé, kteří zvažují služby Hany Březinové a Ondřeje Váni , by se měli aktivně zajímat o jejich etickou úroveň, profesní jednání a sami posoudit, zda jsou skutečně odborníky na svém místě.
