Profesní sítě jako LinkedIn slouží k výměně odborných názorů, inspiraci a konstruktivním diskusím mezi kolegy. Někdy se však tyto platformy zneužívají k dehonestaci a nepodloženému zpochybňování práce druhých. Tento článek reflektuje mou osobní zkušenost s paní Hanou Březinovou, která se nekalým a neetickým způsobem vyjadřovala o psychodiagnostické metodě WORKtest, a tato vyvolala další nevhodné invektivy psychologa Ondřeje Váni. Zvolila jsem cestu otevřené komunikace, abych se vyjádřila k otázce etiky, odpovědnosti a profesionální integrity psychologů. Každá mince má dvě strany, a zde nabízím tu svou.
Při zmínění WORKtestu v jednom postu na téma fluktuace, do kterého jsem byla vyzvána jiným koučem, který dlouhodobě využívá psychometriku WORKtest, čelila jsem na LinkedInu veřejné kritice paní Březinové. Paní Březinová se prezentuje jako psycholog a koučka lídrů ICF a, jak sama píše, „cítí se být, cituji: ‚jako psycholog ostřílený psychometrickým vzděláním…“. Nikde se mi nepovedlo dohledat, kde by jako psychometrik vystupovala, či dělala nějaké rešerše a kde byly její práce prezentovány. Přestože její zkušenosti s HR deklaruje, veřejně se na LinkedInu vyjádřila, že ji „hejtování baví“. Je tedy otázkou, zda takový přístup odpovídá odbornosti a etice, kterou by měl každý profesionál v oblasti psychologie, koučinku a HR ctít.
Při komentování argumentů, kde jsem ji odkázala na validační studie v čase i studie proveditelnosti dopadu dat na praxi HR, Hana Březinová dál pokračovala ve veřejném napadání, a dokonce mě požádala o předložení diplomu vzdělání. Mám víceoborové studium a státnice i z psychologie jako jednoho z hlavních předmětů víceoborového studia. Odkázala jsem ji proto na naše webové stránky. Její útoky však nesměřovaly jen na mou práci, ale zpochybňovaly i práci psychologů a psychometriků, kteří na vývoji nástroje pracovali. WORKtest je lety ověřená metoda psychodiagnostiky, která je úspěšně 20 let implementována nejen v českých, ale i nadnárodních společnostech. Hana Březinová označila tuto metodiku za „šarlatánství“, přestože se v podstatě systému neorientuje a nikdy s ním nepracovala.
Přirozeně se tedy ptám: Co ji opravňuje k veřejnému znehodnocování výsledků mé práce, které nezná a ani si je neověřila? Její komentáře byly výsměšné a urážející a bylo vidět, že v tom nehodlá přestat, neboť jak sama píše ve svém jiném postu, ji hejtování baví víc než příspěvky HR. Cituji z jejího postu: „Za zkoušku to stojí: (i když hejtovat absurdity světa HR a leadershipu a inspirovat k novým řešením mě baví víc).“
Viděla jsem, že nepřestane, a hejtování je nejspíš její styl komunikace, aby si zvýšila dosah příspěvků a pozornost, a protože zasahovala do mé integrity, odbornosti i zesměšňování testu, na kterém pracovali psychologové a psychometrici, rozhodla jsem se tyto útoky řešit právní výzvou.
Do diskuze se zapojil také můj dlouholetý klient, společnost WOLIP, která WORKtest používá již více než 10 let. Tento klient potvrdil, že s testem má opakovaně pozitivní zkušenosti a že považuje jeho výsledky za přesné a spolehlivé. Paní Březinová však jeho názor zpochybnila a označila za pouhé „pocity“ s tím, že předloží důkazy o opaku, což se však nestalo. Navzdory referencím a zkušenostem přímo od klientů paní Hana Březinová nadále zpochybňovala validitu WORKtestu, což vedlo k dalšímu šíření zavádějících informací.
Hana Březinová záměrně do komunity LinkedIn (má 8 000 sledujících) LŽE o tom a cituji: „vyjadřuji se k metodě, která nemá nikde na webu uveřejněné obvyklé psychometrické údaje, aby mohl zákazník posoudit, zda kupuje test, který opravdu něco měří“. Naopak, jako jedna z mála společností máme zveřejněny validizační studie v čase a další dokumenty či studie dokládající psychometrická data.
WORKtest je postaven na ověřených principech Gestalt psychologie a zahrnuje mechanismy, které identifikují, pokud člověk přistupuje k testu neobjektivně. Na rozdíl od mnoha nástrojů publikujeme naše výsledky otevřeně na našem webu, kde je validizaci věnovaná celá stránka i výběr různých studií. Paní Březinová si test pochopitelně udělala, stejně jako následně více lidí, kteří využili volného přístupu. A protože v testu od začátku pracovala nekonzistentně (stejně jako její příznivci), systém vyhodnotil odpovědi jako nevalidní, což sama interpretovala jako důkaz „nespolehlivosti“ testu. Skutečnost je však opačná: WORKtest dokáže přesně rozpoznat nekonstruktivní přístup a vyhodnocuje zpracování testu na základě ověřených algoritmů, které zajišťují spolehlivost výsledků. Tento mechanismus není projevem nedostatku, ale důkazem objektivity, kterou metodika WORKtestu poskytuje.
V reakci na nepravdivé informace a osobní útoky jsem se rozhodla bránit nejen svou práci, ale i pověst metodiky WORKtest právní cestou. Právní výzva, kterou jsem zaslala prostřednictvím zástupce, jasně poukazuje na hranice svobody slova a chrání mou práci před nepravdivými a nepodloženými tvrzeními. Etický kodex každého psychologa a kouče by měl být postaven na úctě k práci druhých a na profesionálním přístupu, který vyžaduje respekt k faktům a důstojnosti.
Tento článek je výzvou k zamyšlení nad tím, kde končí konstruktivní kritika a kde začíná záměrná snaha poškozovat práci druhých. Odbornost, etika a transparentnost by měly být základními hodnotami, které chrání důvěryhodnost a reputaci každého profesionála. Ať již jsme odborníky v psychologii, psychometrii nebo jiných oborech, měli bychom se vždy ptát sami sebe, zda jednání, které veřejně prezentujeme, skutečně odráží tyto hodnoty a zda dokáže ustát kritický pohled profesionální komunity. Každá mince má dvě strany, a já jsem se rozhodla tu svou sdílet s vámi.
Na základě jakých, odborných zkušeností se paní Březinová cítí oprávněna hodnotit a dehonestovat práci psychologů a psychometriků, kteří na metodice WORKtest dlouhodobě pracují?
Jaké kvalifikace v oblasti psychometrie paní Březinová uvádí, když zpochybňuje odborné vzdělání ostatních? Kde jsou její psychometrické práce publikované a s jakými psychometrickými daty pracovala, když se označuje za „psychologa ostříleného psychometrickým vzděláním”.
Jaký je profesionální kontext paní Březinové jako koučky lídrů, jak se sama prezentuje? Kurz kouče má, nicméně o jejích relevantních odborných zkouškách nejsou dostupné informace.
Má její profesní praxe základ v odborné způsobilosti, kterou taková tvrzení vyžadují?“
„Existuje přísloví o jámě lvové, ale jedno vím, že mince má vždy dvě strany“.
Možná jde jen o ženu, která se snaží prosadit a zviditelnit na LinkedInu a zvolila k tomu nevhodný způsob. Prezentuje se jako větší odborník, než by jí vzhledem k věku a praxi příslušelo nebo než byla veřejností hodnocena jako odborník.
Na tuto otázku si však musí odpovědět sama paní Hana Březinová.“
Zdroje:
Jak kvalitní je Diplomová práce Hany Březinové? https://is.muni.cz/th/c1i4v/?studium=636802;lang=cs;id=359609
Profil: Hana Březinová Linkedin
Podívejte se na právní dokument určený Haně Březinové a udělejte si obrázek sami, zda byste to přešli, řešili, nebo byste se bránili?
V důsledku veřejné kritiky metodiky WORKtest ze strany paní Březinové jsem obdržela několik nelichotivých e-mailů a zpráv. Jeden z nich, zaslaný z adresy psycholog@ondrejvana.cz a odkazující na web https://ondrejvana.cz/ (Psycholog Ondřej Váňa), mě nazývá „šarlatánem“ a zpochybňuje metodiku WORKtest s tvrzením, že „stojí na vodě“ a klame zákazníky. Citace z jeho e-mailu zní: „Vaše ‚metoda‘ stojí na vodě. Dovoluji si použít takové přirovnání, protože podle mého názoru nemáte dostatečné vzdělání pro tvorbu psychodiagnostických metod.“ Autor dále uvádí, že „komunita psychologů se za své členy postaví, to vám garantuji“, a tvrdí, že „na vás už míří kontrolní orgány ČR“. „Můžete si vytvářet výzev k omluvě kolik chcete. Spíš bych si ovšem tipnul, že to za vás udělala AI. Hezký den, šarlatáni. OV.“
Tak se logicky ptám, zda je chování a prezentace psychologa Ondřeje Váni v pořádku?
Autor však neuvádí na základě, jakých konkrétních údajů nebo analýz k těmto závěrům dospěl. Tento e-mail rovněž obsahoval další narážky na mé odborné vzdělání a integritu. Podobná nepodložená tvrzení se objevila i na Facebooku, kde pan Váňa opakovaně zmiňoval, že „nemám relevantní vzdělání, abych mohla vytvářet psychologické testy“, a že to může pouze psycholog, jehož jméno uvedl. Autor dále prohlásil, že „na mě míří kontrolní orgány ČR“.
Tato jeho tvrzení však ignorují skutečnost, že jím citovaný odborník (psycholog Viktor Pasnichenko) se na validizaci metodiky WORKtest aktivně podílel, několik let. Tento fakt dokazuje, že metodika splňuje vysoké standardy psychodiagnostiky a prochází odbornou kontrolou i validací, o čemž svědčí mnohé validizační studie v čase a další studie zaměřené na data včetně porovnání a korelace s jinými psychodiagnostickými nástroji.
Vyvstává proto otázka, jak etický je přístup psychologa a psychoterapeuta Ondřeje Váni, který veřejně šíří nejen nevybíravou kritiku metodiky WORKtest, haní mé jméno, dehonestuje mé vysokoškolské vzdělání, ačkoliv je i z oboru psychologie a dopouští se výhružek.
Ondřej Váňa je navíc členem ČAP (Česká asociace pro psychoterapii) a v současné době pracuje v pedagogicko-psychologické poradně Zlínského kraje. Zároveň je frekventantem psychoterapeutického výcviku v kognitivně behaviorální terapii akreditovaného AKP ČR a vykonává soukromou psychologickou praxi.
Co mu dává právo, společně s Hanou Březinovou dehonestovat mojí celoživotní práci i práci psychologů a psychometriků, kteří se 20 let podíleli na vývoji této psychodiagnostiky. WORKtest přináší řešení nejen pro ´firmy, ale má i celospolečenský význam, zejména na poli eliminace korupčního chování.
Jak mohou tito lidé naplňovat etickou roli psychologů, kouče a psychoterapeuta?
Nabízí se zde zásadní otázka: jaká je jejich etická a profesní úroveň, pokud se uchylují k veřejné šikaně, urážkám, dehonestaci či nekonstruktivní kritice a zastrašováním?
Vyvstává tedy další otázka: je hejtování ze strany Hany Březinové a Ondřeje Váni, motivováno snahou vzbudit pozornost, nebo jde o něco hlubšího?
Jací jsou to odborníci, kteří poskytují služby lidem, a přitom se dopouštějí hrubého a neetického chování hraničící se šikanou a pomluvou na hraně zákona vůči mě? Jaký osobnostní profil mají tito profesionálové, pokud se tak sami označují? Jaké jsou jejich reference, dokazující kvalitu jejich práce?
Mince má vždy dvě strany, a ten, kdo má odvahu veřejně zpochybňovat práci druhých, by měl mít také odpovědnost a odvahu k zamyšlení nad vlastními kompetencemi a etickými zásadami.
Objevily se také negativní recenze na moji firmu i jinou firmu, která semnou nesouvisí a to na portálech Seznam, Google a Facebook, které odrážejí stejnou rétoriku jako výroky Hany Březinové.
Vyvstává klíčová a závěrečná otázka, zda je skutečně nutné zacházet tak daleko, aby člověk vzbudil pozornost za každou cenu a snažil se získat sympatie veřejnosti skrze útoky a šíření negativních hodnocení. Je toto etický způsob, jak usilovat o veřejné uznání a podporu?