Česky

Zapomněl(-a) jste heslo?

Burnout syndrom – všechny informace, které potřebujete vědět přehledně na jednom místě

Pokud hledáte informace v souvislosti se syndromem vyhoření (burnout syndrom), jste na správném místě. V tomto článku se dočtete, co je to syndrom vyhoření, jak jej včas rozpoznat, kdo jím může trpět i jak jej napravit. Syndrom vyhoření významně snižuje kvalitu života, mnohdy vede k nadměrnému požívání alkoholu, cigaret i jiných návykových látek. Rozhodně se nejedná o banalitu, nad kterou byste měli mávnout rukou bez povšimnutí.

Jak se vlastně stane, že člověk „vyhoří“?

Často je burnout syndrom důsledkem dlouhodobého působení stresu. Týká se nejvíce těch profesí, kde se pracuje s lidmi. Nejčastěji jim trpí ti, kdo mají přílišné počáteční nadšení do práce nebo nezvládají organizaci času. Dále také lidé, kteří jsou perfekcionisté, workoholici, mají málo přátel nebo nedokáží odmítat přidělované úkoly.

Existují signály, které nás upozorní, že se řítíme do problémů?

Jednoznačně ano! Tak jako každý syndrom, tak i syndrom vyhoření má své projevy a to jak po stránce psychické tak fyzické. Nejčastější projevy v emoční oblasti jsou sklíčenost, popudlivost, nízká empatie, pocit bezmoci. V rámci postojů se jedná o nechuť, cynismus, zapomínání a nesoustředěnost. V rámci mezilidských vztahů jde o sníženou ochotu pracovat s lidmi, soukromé konflikty, stažení se aj. Nejčastější fyzické projevy jsou poruchy spánku, nechutenství, náchylnost k onemocněním, srdeční potíže, zažívací obtíže, unavenost, vyčerpání, svalové napětí, vysoký tlak atd.

Proč většinou žádným takovým projevům nedokážeme naslouchat?

Problém je právě ona dlouhodobost. Náprava vyžaduje změnit životní styl (někdy dokonce změnit zaměstnání nebo i profesi) a přehodnotit své priority. To není nikdy jednoduché. Bohužel, ale dokud se nejedná o „dostatečně“ palčivý problém, nejsme ochotní své návyky měnit. Říkáme si, že do teď to přece šlo… Dalším důvodem je neochota přiznat si, že už to prostě nezvládáme a je na nás toho moc. Rovněž můžeme pociťovat různé závazky (např. vůči rodině).

Postihuje syndrom vyhoření častěji ženy nebo muže?

Nejčastěji syndromem vyhoření trpí ženy, kterým se nedaří skloubit roli matky a kariéru. To, že ženy trpí tímto syndromem statisticky častěji, neznamená, že by se mužům vyhýbal – postihuje obě pohlaví!

Může vyhořet i mladý a velmi ambiciózní začátečník?

Nejenže může, ale dokonce je to ten nejčastější typ, který vyhoří! Jde o to, že přijdou do nové práce plní optimismu a nadšení. Pak se vše zpomalí, přijdou překážky a i nadšení upadá. Právě zde přichází kritická část. Společně s tím bývají nováčci velmi ochotní a na svůj vlastní úkor se snaží až přehnaně pomáhat ostatním.

Lidem v předdůchodovém věku se už něco podobného vyhýbá?

Není tomu tak. Syndrom vyhoření může postihnout prakticky kohokoliv nezávisle na věku, pohlaví, inteligenci či zaměstnání. Právě úbytek sil související s přibývajícím věkem může tento syndrom vyvolat. Spíše než věk hraje roli osobnost a přístup ke svým cílům. Na pozoru by se měli mít zejména ti, kteří jdou do všeho naplno.

Nemůže se naopak stát, že ambiciózní šéf vyhoří v momentě, kdy z důvodu věku musí zvolnit?

Pokud je někdo perfekcionista, který potřebuje všechny co nejvíce kontrolovat, nebo ještě lépe všechnu práci vykonat sám, nutnost zvolnit bude působit značně negativně. Nejednou nebude dostatek sil ani času na všechnu práci. Bude nutno vybírat. Pocit nedostatku času, stres, přesčasy a nedostatek spánku pak mohou roztočit spirálu, která povede ke stále většímu vyčerpání a tím ještě nižšímu výkonu. To pravděpodobně vyústí právě syndromem vyhoření.

Jakým způsobem vyhoření zabránit?

Pomoci vám mohou:

  • Informovanost – abyste věděli, čemu čelíte
  • Zdravé vztahy s přáteli
  • Správná organizace práce a času
  • Schopnost udržet si work-life balance – tedy oddělit práci a volný čas
  • Naučit se říkat „NE“ včas a bez výčitek
  • Zrevidování vlastního žebříčku hodnot, plánů i cílů
  • Dlouhá dovolená
  • Změna práce, nebo dokonce profese
  • Návštěva psychologa
zpět