Psychotesty a dotazníky vs. WORKtest

Výzkum pomocí dotazníků představuje metody založené na otázkách nebo výpovědích, do nichž se testovaná osoba zapojuje a sděluje nám, jak by v konkrétní situaci pravděpodobně jednala.

• Výsledný efekt dotazníků je závislý na schopnosti introspekce testovaného jedince a také na tom, na kolik se rozhodne být upřímný a otevřený.
• Většina jedinců často nemá dostatek kritického pohledu na sebe sama, což může ovlivnit objektivitu jejich odpovědí.
• Dokonce ani validizační škály a tzv. lživá odpověď (lži skóre) nejsou zárukou kontroly správného vyplňování.
• Je třeba si uvědomit, že dotazníky nedokáží věrně zachytit skutečnou podstatu testované osoby, ale spíše jak se tato osoba sama vnímá nebo jaký dojem si přeje vytvořit.
• I přestože tzv. ipsativní otázky mohou částečně omezit snahu o vytváření image a manipulaci s výsledky, je třeba brát v úvahu, že v oblasti lidských zdrojů je k dispozici jen omezený počet těchto dotazníků, především kvůli náročnému procesu jejich vývoje a validace. Navíc takové dotazníky  obsahují více než 350 otázek, což je v dnešní době vnímáno jako časově náročné, zejména když získáte pouze omezený počet informací o osobnosti jedince, aniž byste měli komplexní pohled na něj. Toto je vnímáno jako neefektivní v rámci současných HR trendů a potřeb. 
• I přestože krátké dotazníky (nejčastěji obsahující 50-100 otázek) poskytují rychlé a jednoduché vyhodnocení, nejsou ideální pro oblast lidských zdrojů. Důvodem je, že kromě zkreslených výsledků vyžadují získání rozsáhlejších informací o jednotlivci, což znamená provádění více dotazníků. Tím se zvyšuje jejich náročnost a vytváří se nejasnost ohledně toho, jak dobře se tyto různé dotazníky navzájem korelují. V tomto ohledu je obtížné zajistit konzistentní a spolehlivou korelaci mezi různými dotazníky, protože za nimi stojí různí autoři s různými metodologiemi. Tato variabilita v autorech a přístupech ztěžuje vytvoření spojení mezi jednotlivými dotazníky a zhoršuje celkovou validitu a spolehlivost výsledků.
• Výsledky dotazníkového šetření jsou proto zkreslené, a jejich přesnost se pohybuje mezi 45 a 60 %, i když se visuálně snaží prezentovat v nejlepším světle. Vysoká míra stylizace nezajišťuje relevantní data.
• Nevýhodou dotazníků je možnost vysokého zkreslení ze strany respondentů. Respondenti sdělují pouze svůj individuální pohled na danou situaci (např. na své chování), mohou se pokusit vykreslit se v lepším světle či na otázky odpovědět lživě. Přesnost šetření je pochybná, protože je malé procento zodpovězených otázek, a tak jsou výsledky výzkumu často založeny jen na ½ původního vzorku