Vývoj a výzkum WORKtestu

Obsáhlá expertní validizace psychodiagnostiky – všechny části, zavedení norem populace, redesign textů, přidávání nových výstupů – SWOT analýzy.  Celkem bylo již online protestováno 2156 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí) + 190 respondentů z řad studentů, výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

V období 2009 a 2011 byla zjišťována spolehlivost výsledků WORKtestu^® v rámci zkoumání test-retestové reliability. Spolehlivost testovali jsme pro 300 kritérií z 8 auditů: Morální stabilita, Interpersonální schopnosti a dovednosti, Obchodní schopnosti a dovednosti, Výkonové předpoklady, Psychická stabilita, Styly myšlení, Motivace, Rizika a limity. Celkem bylo zahrnuto 1678 respondentů. opětovný průzkum byl proveden přes 6 týdnů. Korelační koeficient mezi prvním a druhým testování u různých stupnic byl v rámci 0,86-0,94.

Výsledkem je, že pokud opakovaně měříme spolehlivým nástrojem stabilní a neměnící se hodnoty, pak dosažené výsledky jsou relativně stabilní a neměnné, pokud se stav testovaného výrazně nezměnil.

Obsáhlá expertní validizace psychodiagnostiky, dílčí upgrade, revize norem populace, spuštění norem do centrální části všech výstupů a auditů.  Stáž v USA, zaměření se na průzkum a analýzy rizikové faktory chování mezi kontinenty. Zaměření na vybrané oblasti morálních hodnot ve vztahu k rizikovému chování. Ověřování systému softwaru a jeho funkcionalit. Celkem bylo již online protestováno 2010 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

Validizace metody WORKtestu^® pomocí metody shody (sebe-posuzovatele s WORKtestem® a mezi sebe-posuzovatelem a posuzovateli navzájem). Validizace byla provedena pro výsledky diagnostiky WORKtestu®, které byly využity pro sestavení kompetenčních modelů a obsahovaly 245 kritérií na vzorku 79 lidí který pracovali v jedné organizaci.
Výsledkem je, že průměrná shoda skupiny všech hodnotitelů se shodovaly s výsledky Worktestu® činila 88 %. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi rozptyly a průměry těchto skupin, což znamená, že se při určování míry shody účastníci výsledků neodlišovali. Zároveň celková korelace výsledků činila 0,51 (p <0,05). Výsledky vzájemně spolu korelují a je potvrzen vzájemný vztah míry shody mezi skupinami hodnotitelů. Kappa koeficient také potvrdil významnost shody u skupin hodnocení. Tato validizační studie prokázala, že WORKtest^® je v měření spolehlivý.

Veřejné spuštění testu Korupční odolnosti. Ukončení vývoje psychodiagnostiky zavedením metod vzdělávání a rozvoje, týmových rolí a postojů k angažovanosti a budování firmy. Zavedení procesních map kompetencí – tvorba pro klienta. Tvorba sekce diagnostiky řidiče z povolání. Celkem bylo již online protestováno 1900 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

Studie: 1. Výzkum společnosti. Výzkum proběhl na vzorku 700 respondentů na základě dobrovolné a otevřené aplikace www.testy-korupce.cz se zájmem zjistit o sobě míru korupční odolnosti. Výsledkem byla zpětná vazba respondentů, zda se s výsledky ztotožňují, v jaké míře a zda rizikové faktory chování odpovídají skutečnostem. Dílčím cílem výzkumu byla deskriptivní analýza rizikového potenciálu různých skupin zaměstnanců se zaměřením na spolehlivost a korupční odolnost. Okruhy auditu korupční odolnosti jsou: 1) korupční odolnost, spekulace, manipulace, klientelismus, úplatkářství, 2) morální stabilita, etika, důvěryhodnost, 3) psychická stabilita, 4) motivace. Základní podoba auditu korupční odolnosti obsahuje 32 kritérií.
Výsledkem byl průzkum, který ukázal, že nejvíce inklinující k rizikového chování muži a ženy ze středního managementu, a nejméně muži TOP managementu.

Studie: 2. Výzkum zjištění míry shody se samotnými výsledky WORKtestu^®. Výzkumnému šetření bylo podrobeno na 240 zaměstnancích působících na klíčových pracovních pozicích středního a TOP managementu. Výzkum obsahoval dvě fáze: 1) Psychometrické šetření pomocí metody WORKtest® (N = 240), 2) 360° zpětnou vazbu (N = 89). Dílčím cílem výzkumu byla deskriptivní analýza rizikového potenciálu zaměstnanců se zaměřením na spolehlivost a korupční odolnost, dále na zjištění míry shody se samotnými výsledky WORKtestu^®.
Výsledkem je, že přůměrná shoda mezi skupinami hodnotitelů činí 94,2 %, což je údaj, kdy výsledky považujeme za validní a můžeme z výsledků usuzovat na jednotlivé kvality.

Upgrade systému, rešerše validizačních studií, evaluace, další validizační studie, studie korupčního chování klienta, dále klientské studie se zaměřením na klíčové ukazatele a hodnoty firmy a DNA firmy a další. Zavedení možnosti použití metody 360 na základě výsledků testů včetně reportů, ověřování v praxi. Celkem bylo již online protestováno 1470 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace. Příprava vývoje nového produktu pro veřejnost (Partnerské vztahy).

Studie: Psycho lingvistické studie verbální asociace (N = 8072). Cílem studie bylo vybrat soubor vysokofrekvenční slovních asociací (základ) mezi všechny skupiny slovních asociací na obrázky, které tvoří podněty testu. Tento základ, při plnění některých kritérií, je validním souborem skupinových sémantické univerzální asociací obrázků.
Vzorek studie se skládá z 8072 respondentů. Celkový počet slovních asociací je 50090. Poté, co jsme udělali kategorizaci slovních asociací, dostali jsem validní slovní asociace popisy každého tvaru z testu a mohli je porovnat s popisy tvarů, které jsme na začátku udělali s odborníky. Zpráva čítá 229 standardních stránek a slouží pro vnitřní potřebu a použití při standardizaci WORKtestu a vytváření nových profilů či auditu.
Výsledkem je zjištění, že popisy jednotlivých tvarů z testu se shodují se slovními asociacemi.

Příprava materiálů pro odborné publikace, tvorba dalších souvisejících nástrojů Retain Tool – nástroj pro HR (propracovaný ekonomický kalkulátor pro řízení nákladů na výměnu, či rozvoj zaměstnance).  Od poloviny roku 2016 souběžně používáme další testy (D2 – R, SPARO, Hand – test, NEO–PI–R, MMPI – 2) a korelujeme jejich výsledky se závěry WT. Celkem bylo již online protestováno 2050 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

Studie: 1. Nálezy ke vztahu mezi obchodníky a obchodními a prodejními kompetencemi (N = 1322).
Audit obchodních a prodejních dovedností a schopností (ucelený soubor 36 měřených kritérií) se jeví jako dostatečně validní pro diferencování obchodníků a předvídání, kdo má výborné, a naopak nedostatečné předpoklady k úspěšnému výkonu povolání v obchodním oboru.

Studie: 2. Nálezy ke vztahu mezi TOP managementem a administrativními pracovníky a manažerskými a administrativními schopnostmi a dovednostmi (N = 894).
Ne všechny položky jsou významné pouze pro výkon manažerské funkce. Manažeři skórují významně výše v jim určených položkách týkajících se plánování aktivit a komunikačních schopností. Při studiu položky Patnáctero asistentky ale zjistíme, že hlavním indikátorem jsou organizační dovednosti a koncepční přístup k práci, což se řadí mezi manažerské kompetence.
Výsledkem je, že studie prokázala, že zkoumané položky jsou dostatečným diskriminujícím nástrojem rámcového diagnostikování klíčových manažerských schopností a dovedností.

Studie: 3. Nálezy ke vztahu mezi humanitním a technickým zaměřením a vybranými položkami prosociálního chování a na klienta orientovaný přístup (N = 1066).
Ze zjištěných nálezů lze vyvodit značnou odlišnost skupiny humanitně zaměřených oborů a povolání od technicky zaměřených oborů vysokou dovedností navázat kontakt, emoční inteligencí, empatií, zákaznickou orientací a vstřícným přístupem k druhým, ochotou pomocí a uměním efektivně motivovat druhé, sociální zralostí, kolegialitou, nestranností, ohleduplností a přátelskostí, schopností koučování. Humanitně zaměření jedince také dokážou lépe argumentovat. Položky Emocionální zralost a Věcná a konstruktivní komunikace nevykazují signifikantní rozdíly.

Výsledkem je, že studie prokázala to, že postižení tohoto profilu výsledků se jeví jako dostatečně validní pro předvídání těch, kteří ovládají schopnosti a dovednosti signifikantní pro výkon pomáhajících profesí.

Tvorba a validizační studie sekce diagnostiky řidiče s uloženým zákazem řízení a vybodovaní řidiči. Tvorba sekce diagnostiky Zbrojní průkazy. Zahájení studie Civilizační nemoci – predispozice jedince. Validizační studie WORKtest – test SPARO. Zavedena možnost krátké grafické znázornění výsledků testování. Zařazení korelace WT s dotazníkem SPIDO. Prozatím  bylo online protestováno 1501 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

V současné době proběhlo nastavení stupnic Auditu Worktest SPARO. Aplikace námi vyvinutých algoritmů umožňuje dosáhnout korelace mezi položkami v Auditu Worktest SPARO a testem SPARO, která je 0,56–0,98.
Výsledkem je, že WORKtest lze spolehlivě používat místo dotazníku SPARO pro skupinu řidičů.

V rámci studie byli rozšířené popisy tvarů, které jsou zahrnuty v testu. Do popisu byly přidány významné korelace s testy MMPI–2, d2–R, SPARO a Test apercepce ruky.
Závěrem lze konstatovat možnost vytváření nových profilů či auditu na základě spojení výše uvedených metodik.

Celkem k dnešnímu roku bylo protestováno přes 31.000 respondentů. V online více jak 21500 respondentů + 10125 tužka-papír z let 1994-2004.

PROJEKT: www.partnerstest.cz  od 12.12.2017 spuštěn pro veřejnost.

Vývoj testu "Partnerské vztahy". Vývoj  probíhal od roku 2016. Test se zaměřuje na kombinaci 5 základních rovin (Osobnost, Psychika, Vztahy, Sexuální chování a Rizikové faktory chování), které jsou seřazeny do 32 různých kritérií. více: www.partnerstest.cz

Studie: 1. Validizační studie testu "Partnerské vztahy" (N = 5789).

Výsledkem je zjištění, že v první verzi metodiky korelace mezi položkami testu nejsou mezi sebou v rozporu, a rovněž se prokázalo, že nejsou v rozporu ani s teoretickým modelem, který je základem testu. Korelace mezi jednotlivými položkami a základními rovinami jsou v rozmezí 0,55-0,87. Korelační koeficient ukazuje na hodnoty vztahů proměnné mezi sebou: 0,50 a více – podstatná, 0,70 a více – velmi silná. Pro studii jsme použili vzorek (N = 5789).