Vývoj a výzkum WORKtestu

Obsáhlá expertní validizace psychodiagnostiky – všechny části, zavedení norem populace, redesign textů, přidávání nových výstupů – SWOT analýzy.  Celkem bylo již online protestováno 2156 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí) + 190 respondentů z řad studentů, výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

V období 2009 a 2011 byla zjišťována spolehlivost výsledků WORKtestu^® v rámci zkoumání test-retestové reliability. Spolehlivost testovali jsme pro 300 kritérií z 8 auditů: Morální stabilita, Interpersonální schopnosti a dovednosti, Obchodní schopnosti a dovednosti, Výkonové předpoklady, Psychická stabilita, Styly myšlení, Motivace, Rizika a limity. Celkem bylo zahrnuto 1678 respondentů. opětovný průzkum byl proveden po 6 týdnech. Korelační koeficient mezi prvním a druhým testování u různých stupnic byl v rámci 0,86-0,94.

Výsledkem je, že pokud opakovaně měříme spolehlivým nástrojem stabilní a neměnící se hodnoty, pak dosažené výsledky jsou relativně stabilní a neměnné, pokud se stav testovaného výrazně nezměnil.

Obsáhlá expertní validizace psychodiagnostiky, dílčí upgrade, revize norem populace, spuštění norem do centrální části všech výstupů a auditů.  Stáž v USA, zaměření se na průzkum a analýzy rizikové faktory chování mezi kontinenty. Zaměření na vybrané oblasti morálních hodnot ve vztahu k rizikovému chování. Ověřování systému softwaru a jeho funkcionalit. Celkem bylo již online protestováno 2010 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

Validizace metody WORKtestu^® pomocí metody shody (sebe-posuzovatele s WORKtestem® a mezi sebe-posuzovatelem a posuzovateli navzájem). Validizace byla provedena pro výsledky diagnostiky WORKtestu®, které byly využity pro sestavení kompetenčních modelů a obsahovaly 245 kritérií na vzorku 79 lidí který pracovali v jedné organizaci.
Výsledkem je, že průměrná shoda skupiny všech hodnotitelů se shodovaly s výsledky Worktestu® činila 88 %. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi rozptyly a průměry těchto skupin, což znamená, že se při určování míry shody účastníci výsledků neodlišovali. Zároveň celková korelace výsledků činila 0,51 (p <0,05). Výsledky vzájemně spolu korelují a je potvrzen vzájemný vztah míry shody mezi skupinami hodnotitelů. Kappa koeficient také potvrdil významnost shody u skupin hodnocení. Tato validizační studie prokázala, že WORKtest^® je v měření spolehlivý.

Veřejné spuštění testu Korupční odolnosti. Ukončení vývoje psychodiagnostiky zavedením metod vzdělávání a rozvoje, týmových rolí a postojů k angažovanosti a budování firmy. Zavedení procesních map kompetencí – tvorba pro klienta. Tvorba sekce diagnostiky řidiče z povolání. Celkem bylo již online protestováno 1900 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

Studie: 1. Výzkum společnosti. Výzkum proběhl na vzorku 700 respondentů na základě dobrovolné a otevřené aplikace www.testy-korupce.cz se zájmem zjistit o sobě míru korupční odolnosti. Výsledkem byla zpětná vazba respondentů, zda se s výsledky ztotožňují, v jaké míře a zda rizikové faktory chování odpovídají skutečnostem. Dílčím cílem výzkumu byla deskriptivní analýza rizikového potenciálu různých skupin zaměstnanců se zaměřením na spolehlivost a korupční odolnost. Okruhy auditu korupční odolnosti jsou: 1) korupční odolnost, spekulace, manipulace, klientelismus, úplatkářství, 2) morální stabilita, etika, důvěryhodnost, 3) psychická stabilita, 4) motivace. Základní podoba auditu korupční odolnosti obsahuje 32 kritérií.
Výsledkem byl průzkum, který ukázal, že nejvíce inklinují k rizikovému chování muži a ženy ze středního managementu, a nejméně muži TOP managementu.

Studie: 2. Výzkum zjištění míry shody se samotnými výsledky WORKtestu^®. Výzkumnému šetření bylo podrobeno na 240 zaměstnancích působících na klíčových pracovních pozicích středního a TOP managementu. Výzkum obsahoval dvě fáze: 1) Psychometrické šetření pomocí metody WORKtest® (N = 240), 2) 360° zpětnou vazbu (N = 89). Dílčím cílem výzkumu byla deskriptivní analýza rizikového potenciálu zaměstnanců se zaměřením na spolehlivost a korupční odolnost, dále na zjištění míry shody se samotnými výsledky WORKtestu^®.
Výsledkem je, že přůměrná shoda mezi skupinami hodnotitelů činí 94,2 %, což je údaj, kdy výsledky považujeme za validní a můžeme z výsledků usuzovat jednotlivé kvality.

Upgrade systému, rešerše validizačních studií, evaluace, další validizační studie, studie korupčního chování klienta, dále klientské studie se zaměřením na klíčové ukazatele a hodnoty firmy a DNA firmy a další. Zavedení možnosti použití metody 360 na základě výsledků testů včetně reportů, ověřování v praxi. Celkem bylo již online protestováno 1470 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace. Příprava vývoje nového produktu pro veřejnost (Partnerské vztahy).

Studie: Psycholingvistické studie verbální asociace (N = 8072). Cílem studie bylo vybrat soubor vysokofrekvenční slovních asociací (základ) mezi všechny skupiny slovních asociací na obrázky, které tvoří podněty testu. Tento základ, při plnění některých kritérií, je validním souborem skupinových sémantické univerzální asociací obrázků.
Vzorek studie se skládá z 8072 respondentů. Celkový počet slovních asociací je 50090. Poté, co jsme udělali kategorizaci slovních asociací, dostali jsem validní slovní asociace popisy každého tvaru z testu a mohli je porovnat s popisy tvarů, které jsme na začátku udělali s odborníky. Zpráva čítá 229 standardních stránek a slouží pro vnitřní potřebu a použití při standardizaci WORKtestu a vytváření nových profilů či auditu.
Výsledkem je zjištění, že popisy jednotlivých tvarů z testu se shodují se slovními asociacemi.

Příprava materiálů pro odborné publikace, tvorba dalších souvisejících nástrojů Retain Tool – nástroj pro HR (propracovaný ekonomický kalkulátor pro řízení nákladů na výměnu, či rozvoj zaměstnance).  Od poloviny roku 2016 souběžně používáme další testy (D2 – R, SPARO, Hand – test, NEO–PI–R, MMPI – 2) a korelujeme jejich výsledky se závěry WT. Celkem bylo již online protestováno 2050 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

Studie: 1. Nálezy ke vztahu mezi obchodníky a obchodními a prodejními kompetencemi (N = 1322).
Audit obchodních a prodejních dovedností a schopností (ucelený soubor 36 měřených kritérií) se jeví jako dostatečně validní pro diferencování obchodníků a předvídání, kdo má výborné, a naopak nedostatečné předpoklady k úspěšnému výkonu povolání v obchodním oboru.

Studie: 2. Nálezy ke vztahu mezi TOP managementem a administrativními pracovníky a manažerskými a administrativními schopnostmi a dovednostmi (N = 894).
Ne všechny položky jsou významné pouze pro výkon manažerské funkce. Manažeři skórují významně výše v jim určených položkách týkajících se plánování aktivit a komunikačních schopností. Při studiu položky Patnáctero asistentky ale zjistíme, že hlavním indikátorem jsou organizační dovednosti a koncepční přístup k práci, což se řadí mezi manažerské kompetence.
Výsledkem je, že studie prokázala, že zkoumané položky jsou dostatečným diskriminujícím nástrojem rámcového diagnostikování klíčových manažerských schopností a dovedností.

Studie: 3. Nálezy ke vztahu mezi humanitním a technickým zaměřením a vybranými položkami prosociálního chování a na klienta orientovaný přístup (N = 1066).

Ze zjištěných nálezů lze vyvodit značnou odlišnost skupiny humanitně zaměřených oborů a povolání od technicky zaměřených oborů vysokou dovedností navázat kontakt, emoční inteligencí, empatií, zákaznickou orientací a vstřícným přístupem k druhým, ochotou pomocí a uměním efektivně motivovat druhé, sociální zralostí, kolegialitou, nestranností, ohleduplností a přátelskostí, schopností koučování. Humanitně zaměření jedinci také dokážou lépe argumentovat. Položky Emocionální zralost a Věcná a konstruktivní komunikace nevykazují signifikantní rozdíly.
Výsledkem je, že studie prokázala to, že postižení tohoto profilu výsledků se jeví jako dostatečně validní pro předvídání těch, kteří ovládají schopnosti a dovednosti signifikantní pro výkon pomáhajících profesí.

Tvorba a validizační studie sekce diagnostiky řidiče s uloženým zákazem řízení a vybodovaní řidiči. Tvorba sekce diagnostiky Zbrojní průkazy. Zahájení studie Civilizační nemoci – predispozice jedince. Validizační studie WORKtest – test SPARO. Zavedena možnost krátké grafické znázornění výsledků testování. Zařazení korelace WT s dotazníkem SPIDO. Prozatím  bylo online protestováno 1501 respondentů (nejčastěji z firemního prostředí), výsledky byly později použity pro validizační studie a normy populace.

V současné době proběhlo nastavení stupnic Auditu Worktest SPARO. Aplikace námi vyvinutých algoritmů umožňuje dosáhnout korelace mezi položkami v Auditu Worktest SPARO a testem SPARO, která je 0,56–0,98.
Výsledkem je, že WORKtest lze spolehlivě používat místo dotazníku SPARO pro skupinu řidičů.

V rámci studie byli rozšířené popisy tvarů, které jsou zahrnuty v testu. Do popisu byly přidány významné korelace s testy MMPI–2, d2–R, SPARO a Test apercepce ruky.
Závěrem lze konstatovat možnost vytváření nových profilů či auditu na základě spojení výše uvedených metodik.

PROJEKT: www.partnerstest.cz  od 12.12.2017 spuštěn pro veřejnost.
Vývoj testu "Partnerské vztahy". Vývoj  probíhal od roku 2016. Test se zaměřuje na kombinaci 5 základních rovin (Osobnost, Psychika, Vztahy, Sexuální chování a Rizikové faktory chování), které jsou seřazeny do 32 různých kritérií. více: www.partnerstest.cz

Celkem k dnešnímu roku bylo protestováno přes 31.000 respondentů. V online více jak 21500 respondentů + 10125 tužka-papír z let 1994-2004.

Studie: 1. Validizační studie testu "Partnerské vztahy" (N = 5 789).

Výsledkem je zjištění, že v první verzi metodiky korelace mezi položkami testu nejsou mezi sebou v rozporu, a rovněž se prokázalo, že nejsou v rozporu ani s teoretickým modelem, který je základem testu. Korelace mezi jednotlivými položkami a základními rovinami jsou v rozmezí 0,55-0,87. Pro studii jsme použili vzorek (N = 5789).

Studie: 2. Psychometrické vlastnosti škal Auditu korupční odolnosti, loajality a spolehlivosti (TKO) (N = 9 827).

Cronbachovo alfa (α) bylo stanoveno v rozmezí 0,86 (Bezpečnost), 0,85 (Morální stabilita), 0,83 (Motivace a ostatní volné vlastnosti) a 0,76 (Psychická stabilita), což svědčí pro velmi dobrou vnitřní konzistenci metodiky.
Všechny korelace mezi položkami jsou kladné a statisticky významné, přičemž se pohybují v rozmezí 0,23-0,85 (N = 9 827). Z toho je zjevné, že všechny položky zapadají do daného konceptu.
Výsledek: Audit korupční odolnosti, loajality a spolehlivosti (TKO) prokázal celkově dobré psychometrické vlastnosti – dobrou míru vnitřní konzistence.

Studie: 3. Psychometrické vlastnosti škal PartnersTestu (N = 10 078).

Použitím Cronbachovo alfa (α) bylo stanoveno v rozmezí od 0,77 (Osobnost v sexuálním chování), 0,78 (Vztahy), 0,81 (Rizikové faktory chování) a 0,92 (Psychika), což svědčí pro velmi dobrou vnitřní konzistenci metodiky.
Všechny korelace mezi položkami jsou kladné a statisticky významné, přičemž se pohybují v rozmezí 0,36-0,87 (N = 10 078). Z toho je zjevné, že všechny položky zapadají do daného konceptu a není nutné žádnou z nich vypustit či nahradit.
Test retest reliabilita byl určen pomocí koeficientu korelace mezi dvěmi testy na vzorku 326 lidí. Výsledná hodnota korelačního koeficientu mezi celkovými součty z testu a re-testu byla: Psychika r = 0,59, Vztahy r = 0,61. Rizikové faktory chování r = 0,51, Osobnost v sexuálním chování r = 0,60  (více zde).
Výsledek: PartnersTest prokázal celkově dobré psychometrické vlastnosti – dobrou míru vnitřní konzistence a test retest reliability.

Studie: 4. Validizační studie pro škály Úzkost a Depresi (N = 190). 

Cílem bylo prozkoumat kriteriální souběžnou validitu položek WORKtestu, které popisují různé aspekty problémového až rizikového chování jedince.  
Soubor a metodika: Výzkumný soubor tvořilo 190 probandů. Výzkumné šetření probíhalo od září 2016 do listopadu 2018. 
V této studii byla analyzována kriteriální souběžná validita, která je stupněm shody mezi výsledky testování v systému WORKtest s testem MMPI-2 již ověřeným a adaptovaným na české populaci skupinou pod vedením Karla Netíka. Aby se minimalizovat rozlišení kritérií dvou různých testů jsme použili kritéria WORKtestu, které mají jednoznačný popis a jsou v souladu s kritérii testu MMPI-2, a to: Úzkost a Depresi.
Získané výsledky ukázaly, že 

• Úzkost ve WORKtestu koreluje s MMPI téměř stejně jako "Úzkostní" stupnice testu MMPI (A, ANX a Pt). Je zřejmé, že hodnoty korelace se liší, ale ve prospěch validity říkají, že všechny tyto korelace jsou dostatečně silné. Pozitivní a negativní korelace WORKtestu a MMPI nejsou navzájem v rozporu. 
• Hodnotící kritérium – položka Deprese ve WORKtestu koreluje s MMPI téměř stejně jako na hodnotách položky Deprese v testu MMPI (D a D-O). Všechny tyto korelace jsou dostatečně silné a korelace WORKtestu a MMPI nejsou navzájem v rozporu.

Výsledek: Touto studií byla prokázána vysoka míra korespondence škál Úzkosti a Depresi WORKtestu s škálami testu MMPI-2. Co znamená, že WORKtest prokázal celkově dobré kriteriální souběžné validitu na těchto škálách. Dále podrobnější studie viz zde.

Studie: 1. Vlastnosti sexuálního chování uživatelů sociálních sítí Facebook (N = 376).

Grafické a tabulkové zobrazení výsledků studie je uspořádáno v *.pdf souboru zde.

Studie: 2. Energetické aspekty - srovnovácí analýza pracujících se studenty (N = 758).

Cílem studie bylo porovnat dvě skupiny probandů ve věku 21-26 let, studenti a pracující populace, zda existují rozdíly a pokud ano, tak jaké a v jakém rozsahu. Srovnávací analýza byla provedená na vzorku 758 probandů systémem psychodiagnostiky WORKtest, která proběhla v letech 2018-2019.
Porovnali jsme dvě skupiny: studenti (N=274) a pracující populace ve stejném věku jako studenti (N=484).
Výsledek: 

1. Neexistují statistické rozdíly mezi skupinami pracující a studující populace v měřeném kritériu rizikových faktorů - " Obavy z učitele  - strach z autorit"
2. Energetická, motivační a výkonná výkonnost skupiny studentů je vyšší než míra stejné věkové skupiny pracující populace
3. U skupiny studentů jsme rovněž zaznamenali vyšší ukazatele u všech hodnocených ukazatelů v oblasti rizikových faktorů, způsobující limity výkonu, či jejich omezení. Grafické a tabulkové zobrazení výsledků studie je zde.

Studie: 3. Diskriminační možnosti geometrických tvarů při diagnostice individuálních zvláštností.

Cílem bylo upřesnění popisů tvarů získaných ve studii z roku 2017 na větším vzorku lidí, kteří provedli dotazník MMPI_2 a prošli systémem psychodiagnostiky WORKtest.
V naší studii byly použity dotazníky NEO-Pi-R (N = 201) a MMPI-2 (N = 190). Ověření validity jsme provedli pomocí algoritmu čtyřbuněčné korelace. Pro každou položku WORKtestu a výsledky testu NEO-Pi-R a MMPI-2 byla sestavena kontingenční matice 2x2 a kritéria Chi-kvadrát.
Výsledky potvrzují nízkou diskriminační validitu pouze u jednoho tvaru. Algoritmus vložený do WORKtestu, při kterém proband vybere 9 tvarů z 51, má dostatečnou diskriminaci.

Studie: 4. Rozšíření teoretických základů diagnostiky WORKtest podle nových studií v psychologii.

Cílem bylo analyzovat nové studie v oblasti psychodiagnostiky a studií, které se zabývají oborem psychogeometrie a tvarové psychologie.
Výsledky jsou shrnuty v tabulce ZDE.

Studie: 5. Upřesnění popisů tvarů WORKtestu na rozšířeném vzorku dotazníků MMPI–2.

Cílem bylo upřesnění popisů tvaru získaných ve studii z roku 2017 na větším vzorku probandu, kteří byli testování diagnostikou WORKtest a současně zpracovali dotazník MMPI_2 (N = 230).
Závěrem lze konstatovat možnost vytvářet nové psychodiagnostické profily na základě významných korelací mezi tvary diagnostiky WORKtest a položky testů MMPI–2.
Závěrem lze konstatovat možnost vytvářet nové psychodiagnostické profily na základě významných korelací mezi tvary diagnostiky WORKtest a položky testů MMPI–2.

Studie: 1. Energetické aspekty činnosti mládeže (genderové rozdíly) (N = 285).

Cílem bylo nalézt v jednotlivých ukazatelích vzájemný vztah mezi probandy a popsat výsledky v oblastech únavy, omezení výkonu, limity chovaní a vlastnosti projevu energetického potenciálu u subjektů různého pohlaví ve věku 8-18 let.
Závěrem lze konstatovat, že syndrom chronické únavy doprovázejí projevy agrese, prokrastinace, frustrace, strach ze selhání a negativismus, při nízkých obavách z učitele a strachu z vyjádření. Toto zjištění je stejně charakteristické jak pro chlapce, tak pro děvčata.
Pokud mluvíme o rozdílech, pak chlapci vykazují nižší ambice, entuziasmus, sebenáhled (realistický pohled na sebe sama), míru škodlivého stresu, úzkosti (plachosti) a strádání než děvčata. Vykázali vyšší vyrovnaností, sebedůvěru a vytrvalost.
U děvčat se projevuje vyšší ambice, entuziasmus, realistický pohled na sebe sama, míra škodlivého stresu, úzkosti a strádání. Děvčata vykázala nižší vyrovnanost, sebedůvěru a vytrvalost.