V rámci této studie bylo analyzováno chování a pocity více než 1300 respondentů napříč 21 různými obory a pracovními pozicemi. Hlavním cílem bylo prozkoumat, jak škodlivý stres (distres) a pozitivní stres (eustres) souvisí s motivačními faktory a jak se tyto vztahy liší mezi muži a ženami. Studie přináší hlubší porozumění dynamice pracovního prostředí a nabízí cenné přehledy pro management a HR oddělení.
1. Prozkoumat vztahy mezi škodlivým a pozitivním stresem (distrese a eustres) a vybranými motivačními faktory výkonu:
2. Identifikovat klíčové motivační faktory ovlivňující výkon ve vztahu ke stresu
3. Rozlišit, jak se tyto vztahy liší mezi muži a ženami.
Studie vychází z analýzy dat více než 1300 respondentů z 21 různých oborů a pracovních pozic. Hlavní proměnné zahrnují aktivitu, motivaci na výsledek, sebemotivaci, výši pracovního nasazení, škodlivý stres (distres) a pozitivní stres (eustres). Byly použity kvantitativní metody sběru dat a analýzy interních hodnotících reportů psychometriky WORKtest. Pro analýzu byly využity metody deskriptivní statistiky a Pearsonova korelace k posouzení vztahů mezi proměnnými.
Očekáváme, že výsledky studie odhalí cenné informace o tom, jak škodlivý stres (distres) a pozitivní stres (eustres) ovlivňují motivaci zaměstnanců. Specificky se zaměříme na identifikaci faktorů, které stres ovlivňuje nejvíce. Naší snahou bylo zejména zjistit, zda má škodlivý stres dopad na vybrané motivační faktory.
Studie odhalila, že vztah mezi škodlivým a pozitivním stresem na vybrané motivačními faktory nebyl výrazně silný. To naznačuje, že přímý vliv stresu na motivace a pracovní výkon je komplexnější a závislý na dalších faktorech.
Studii jsme rozšířili o další ukazatele motivačních faktorů s cílem najít vzájemné korelace – shody.
Ve studii se rovněž dozvíte genderové rozdíly mezi muži a ženami verzus distres (škodlivý stres) a eustres (pozitivní stres).
Studie je rovněž obohacena o doporučení pro management firmy, HR a zaměstnance.
Korelace mezi Distresem (škodlivým stresem) a Eustresem (pozitivním stresem) a vybranými 4 motivačními faktory. Zde jsou klíčové poznatky a doporučení pro management:
Z výše uvedených korelací vyplývá, že škodlivý stres (distres) má tendenci slabě negativně ovlivňovat motivační faktory výkonu, zatímco pozitivní stres (eustres) s těmito faktory souvisí pozitivně, ačkoli vztah u těchto 4 motivátorů je poměrně slabý.
To naznačuje, že řízení stresu a podpora pozitivního stresu na pracovišti mohou hrát klíčovou roli ve zlepšení motivace a pracovního nasazení.
Z výše uvedených korelací vyplývá, že pozitivní stres (eustres) má obecně lepší potenciál pozitivně ovlivnit motivační faktory výkonu než škodlivý stres (distres). Pozitivní vliv eustresu má vliv na motivaci na výsledek.
Abychom našli souvislost i s jinými faktory motivace a pozitivního či škodlivého stresu, prozkoumali jsme všech 36 motivačních faktorů, kde jsme hledali souvislosti.
Brand – práce ve firmě se značkou (motivuje práce ve velké firmě se známou značkou)
Individuální, samostatná práce (motivuje vlastní odpovědnost)
Náročnost úkolů (motivuje různorodost úkolů)
Práce pod tlakem (motivuje míra stresu)
Sebeprosazování (motivuje touhu prosadit se)
Úcta a satisfakce (motivuje společenské uznání)
Analýza naznačuje, že ženy mohou být více citlivé na škodlivý i pozitivní stres než muži, což může být prospěšné pro jejich pracovní výkon a motivaci. Tento rozdíl v percepci a reakci na stresové faktory je důležitým zjištěním pro řízení a lidských zdrojů.
Ze zdrojů benchmark dat psychometriky worktest data jasně ukazují vztahy stresu mezi muži a ženami.
Muži:
Ženy:
Pro management je důležité rozpoznat, že minimální úrovně distresu mohou působit motivačně, ale je zásadní stres udržovat na kontrolované úrovni, aby nedocházelo k negativním dopadům na pracovní nasazení nebe sebemotivaci.
Tato analýza a interpretace poskytují vedení firmy náhled na to, jak mohou škodlivý a pozitivní stres ovlivnit motivační faktory výkonu a nabízejí vodítko pro formování strategií zaměřených na zlepšení pracovního prostředí a podporu zaměstnanecké pohody.
1. Podporujte vzdělávání zaměstnanců o rozdílech mezi distresem a eustresem a o tom, jak pozitivně využívat stres pro zlepšení výkonu.
2. Nabídněte programy a workshopy zaměřené na rozvoj odolnosti a sebemotivace, které pomohou zaměstnancům lépe zvládat stresové situace.
3. Zaveďte personalizované přístupy k motivaci a rozvoji zaměstnanců s ohledem na rozdíly ve vztahu mezi stresem a motivačními faktory.
4. Posilujte zdravou firemní kulturu, která podporuje vyvážený pracovní život a nabízí dostatek prostoru pro odpočinek a regeneraci, aby se předcházelo negativnímu stresu.
1. Rozvíjejte svou odolnost vůči stresu: Investujte čas a úsilí do osobního rozvoje a naučte se efektivní strategie pro zvládání stresu. To může zahrnout cvičení, meditaci, relaxační techniky nebo hledání podpory u profesionálů.
2. Komunikujte se svým nadřízeným: Buďte otevření ohledně svých pocitů stresu a potřeb ohledně pracovního prostředí. Pravidelná komunikace s manažery může vést k identifikaci potenciálních stresorů a nalezení řešení pro jejich zvládání.
3. Pečujte o své fyzické a duševní zdraví: Udržujte zdravý životní styl a vyhýbejte se škodlivým způsobům zvládání stresu, jako je nadměrná konzumace alkoholu nebo nezdravé stravovací návyky. Pravidelný pohyb, vyvážená strava a dostatek spánku mohou přispět k celkovému zlepšení vašeho zdraví, což vám pomůže lépe zvládat stres.
Pro jednotlivce je vhodný také Peopletest pro získání relevantních odpovědí z různých oblastí propojených s psychodiagnostikou.
Stres má na pracovní výkon složitý vliv, který nelze zredukovat pouze na jeho dopad na motivaci. Ačkoli korelace mezi stresem a některými motivačními faktory mohou být slabé, stres (jak distres, tak eustres) ovlivňuje pracovní výkon mnoha dalšími způsoby, včetně:
1. Psychické a fyzické zdraví: Dlouhodobý distres může mít negativní dopady na psychické a fyzické zdraví, což může vést ke snížení pracovního výkonu. Eustres, naopak, může stimulovat a zlepšit výkon díky jeho pozitivnímu vzrušení a zvýšení pozornosti.
2. Rozhodování a řešení problémů: Stres může ovlivnit schopnost jednotlivce efektivně se rozhodovat a řešit problémy. Zatímco mírné úrovně stresu mohou zlepšit schopnost rychle reagovat na výzvy, vysoké úrovně distresu mohou vést k rozhodovací paralýze nebo chybám v úsudku.
3. Týmová dynamika: Stres může ovlivnit interakce mezi členy týmu, komunikaci a spolupráci. Pozitivní stres může podporovat týmovou soudržnost při společném překonávání výzev, zatímco negativní stres může vést k konfliktům a narušení týmové práce.
4. Angažovanost a odhodlání: Stres může ovlivnit úroveň angažovanosti a odhodlání k práci. Distres může vést k vyhoření a snížené angažovanosti, zatímco eustres může posílit odhodlání a odolnost při čelení výzvám.
Z výše uvedeného plyne, že složité vztahy mezi stresem a výkonem existují a mají významné důsledky pro pracovní prostředí. Pro management je klíčové najít správnou rovnováhu ve vytváření výzev a podporujícího prostředí, aby se maximalizoval pozitivní dopad stresu a minimalizovaly jeho negativní důsledky. Implementace strategií pro zvládání stresu, podpora zdravého pracovního prostředí a rozvoj odolnosti mezi zaměstnanci jsou zásadní pro udržení a zlepšení pracovního výkonu.
#angazavonast #spoluprace #tymovaspoluprace #perspektiva #iniciativa #loajalita #produktivita #proaktivita #firemnikultura