Lhaní a manipulace s informacemi ve firmách
Výzkumná studie
Výzkumná studie se zaměřuje na identifikaci a analýzu klíčových psychologických faktorů, které mohou přispívat k tendencím lhaní v pracovním prostředí.
Odhalení rizikových vzorců a osobnostních charakteristik umožňuje firmám lépe chápat, kde se mohou objevit potenciální problémy, a zavést opatření, která podporují etické hodnoty, transparentnost a otevřenou komunikaci.
Psychologické faktory ovlivňující lhaní zaměstnanců
S rostoucími požadavky na transparentnost začínají firmy stále více upřednostňovat zásadu „prověřovat a pak důvěřovat“. Jak ukazují nedávné trendy, slepá důvěra v zaměstnance už v mnoha případech nestačí k zajištění zdravé firemní kultury.
Lhaní a manipulace s informacemi se v některých týmech mohou projevit jako skrytá slabá místa, která podkopávají pracovní prostředí, týmovou soudržnost i efektivitu.
Problémy spojené s lhaním v pracovním prostředí mohou mít dalekosáhlé následky. Například:
- Vliv na týmovou spolupráci: Lhaní může vést k nedůvěře mezi členy týmu. Když se jeden zaměstnanec dozví, že jiný manipuloval s informacemi, může to vyvolat pocit zrady, což narušuje týmovou dynamiku a snižuje spolupráci.
- Oslabení firemní kultury: V prostředí, kde se toleruje lhaní, může být narušena celková morálka zaměstnanců. Zaměstnanci, kteří se snaží jednat eticky, mohou být frustrováni tím, že ostatní dosahují úspěchů prostřednictvím nečestného chování.
- Poškození firemní reputace: Pokud se firma stane známou svými neetickými praktikami, může to vést k ztrátě důvěry nejen uvnitř organizace, ale také u zákazníků, partnerů a veřejnosti. To může mít za následek ztrátu obchodních příležitostí a negativní dopad na celkové výsledky.
- Na základě dat a podrobné korelační analýzy poskytujeme praktická doporučení, která pomáhají vedení a HR týmům v aktivní podpoře důvěry a morálních zásad.
- Důvěra je základem každé úspěšné firmy, a proto je zásadní ji budovat na pevných základech, kde důvěřovat znamená také obezřetně prověřovat.
Proč zaměstnanci lžou?
Lhaní v pracovním prostředí často pramení z tlaku na výkon, stresu nebo pocitu ohrožení. Zaměstnanci mohou manipulovat s pravdou, aby se vyhnuli konfliktům, zmírnili stres nebo získali uznání.
Dalším důvodem může být obava z následků nedostatečných výsledků či chyb, kdy lhaní slouží jako obranný mechanismus. Zároveň může jít o reakci na konfliktní role nebo vnitřní nejistoty.
Rozpoznání těchto motivací může firmám pomoci nejen předcházet problémům s nečestností, ale také zlepšit celkovou firemní kulturu a důvěru v týmu.
Cíl studie
Tato studie analyzuje psychometrické faktory ovlivňující tendenci k lhaní na základě korelační analýzy mezi jednotlivými rizikovými faktory a sklonem k lhaní. Cílem je identifikovat klíčové faktory a jejich úroveň vlivu a poskytnout praktická doporučení pro HR a vedení firem, aby mohli efektivněji řídit pracovní prostředí a minimalizovat chování spojené s lhaním.
Cílem studie je také zamyslet se nad tím, proč zaměstnanci lžou a jaké tendence je spojují.
Metodologie
Studie analyzuje psychologické faktory ovlivňující tendenci k lhaní na základě agregovaných dat 8000 respondentů z firemního prostředí napříč 22 obory, do kterých je implementováno více než 2500 pracovních rolí.
Data byla získána z psychometriky WORKtest, která hodnotí různé psychologické aspekty zaměstnanců. WORKtest neumožňuje žádnou stylizaci odpovědí, což zajišťuje vysokou míru objektivity a přesnosti výsledků.
Vzorek zahrnoval široké spektrum demografických charakteristik, jako je věk, pohlaví a vzdělání, aby se zajistila reprezentativnost. Firmy byly vybrány na základě různých kritérií, včetně velikosti a oboru podnikání, což nám umožnilo získat rozmanité a reprezentativní vzorky.
Pro analýzu dat jsme použili Pearsonovy korelační koeficienty, abychom odhalili vztahy mezi jednotlivými rizikovými faktory a sklonem k lhaní. Výsledky korelace byly rozděleny do tří kategorií: silné, středně silné a slabé korelace.
Firemní obory psychometriky WORKtest
Analýza korelací (vztahů)
V analýze byla použita korelační metoda, jejímž cílem bylo odhalit vztahy mezi jednotlivými faktory a sklonem k lhaní. Byly použity Pearsonovy korelační koeficienty, které poskytují přehled o síle a směru vztahu mezi proměnnými. Výsledky korelace byly rozděleny do tří kategorií:
- Silné korelace: koeficient nad 0,5
- Středně silné korelace: koeficient mezi 0,3 a 0,5
- Slabé korelace: koeficient pod 0,3.
Výsledky a interpretace
Grafická mapa zobrazuje nejsilnější korelace mezi rizikovými faktory a sklonem k lhaní. Intenzita barvy odpovídá síle korelace, přičemž silné korelace jsou vyznačeny tmavšími odstíny červené barvy. Mapa ukazuje, jak jednotlivé faktory souvisejí s tendencí k lhaní, což poskytuje cenné informace pro další analýzu a doporučení.
Silné korelace (nad 0,5)
- Dual sitting (0.68). Nejvyšší identifikovaná korelace naznačuje, že lidé ve dvojích nebo konfliktních rolích častěji inklinují k lhaní. Taková situace může vytvářet tlak na zakrývání určitých skutečností nebo přizpůsobování informací podle potřeby jednotlivých rolí.
- Úzkostné stavy (0.66). Vyšší úroveň úzkosti může vést k tomu, že lidé sahají k lhaní jako prostředku úniku nebo zvládání stresu. Úzkostní jedinci mohou vnímat lhaní jako způsob, jak se vyrovnat s náročnými emocemi nebo sociálními situacemi.
- Zkreslování výsledků (0.66). Sklon ke zkreslování výsledků souvisí se sklonem k lhaní, protože oba tyto faktory zahrnují přizpůsobování informací s cílem získat určité výhody nebo vyhovět očekáváním.
- Nedotahování do konce (0.65). Jedinci, kteří mají tendenci nedokončovat úkoly, mohou častěji volit lhaní jako způsob, jak zakrýt své nedostatky nebo vyhnout se následkům neúspěchu.
- Ovlivnitelnost okolím (0.65). Lidé, kteří jsou snadno ovlivnitelní, mohou být náchylnější k lhaní, pokud to odpovídá očekáváním nebo potřebám jejich okolí.
- ADHD (0.56). Lidé s ADHD mohou častěji lhát kvůli impulzivitě a potížím s kontrolou chování. Tento faktor zvyšuje pravděpodobnost využívání lhaní jako nástroje pro zvládání obtížných situací.
- Vyhýbání se odpovědnosti (0.56). Korelace s tímto faktorem naznačuje, že lidé, kteří se vyhýbají odpovědnosti, mohou častěji volit lhaní jako způsob úniku před důsledky jejich činů.
- Indiskrétnost (0.53). Jedinci s vyšší mírou indiskrétnosti mohou častěji lhát, aby se vyhnuli odpovědnosti za nevhodné sdílení informací nebo aby se vyhnuli negativním důsledkům.
- Prokrastinace (0.52). Lidé, kteří mají sklon k prokrastinaci, mohou častěji lhát o důvodech zpoždění, což jim umožňuje omluvit své neefektivní chování nebo nedodržení termínů.
- Krádeže (0.51). Tato korelace naznačuje, že sklony ke krádežím a lhaní mohou mít společný základ v normách a pravidlech, která osoba častěji překračuje.
Středně silné korelace (0,3–0,5)
- Chybovost (0.48). Vyšší chybovost souvisí se sklonem k lhaní, neboť lhaní může sloužit jako obranný mechanismus proti kritice za časté chyby.
- Ponechávání věcem volný průběh (0.48). Jedinci, kteří ponechávají věci nevyřešené, mohou sahat k lhaní, aby se vyhnuli zodpovědnosti nebo tlakům na dokončení úkolů.
- Pasivita (0.42). Pasivní lidé častěji používají lhaní jako způsob, jak se vyhnout zodpovědnosti a konfliktům.
- Úplatkářství, korupce (0.41). Tento vztah ukazuje, že nižší morální standardy mohou zvýšit tendenci k lhaní jako způsobu dosažení osobních výhod.
- Únava (0.41). Únava vede k nižší energii pro řešení situací, což může zvýšit tendenci lhát jako způsob, jak se vyhnout dalším povinnostem.
Slabé a záporné korelace (pod 0,3)
- Konfliktnost (-0.13): Konfliktní jedinci inklinují méně k lhaní, jelikož preferují přímou konfrontaci, čímž se snižuje motivace k utajování pravdy.
- Hostilita (-0.10): Hostilní jedinci vykazují nižší tendenci k lhaní, protože otevřeně vyjadřují své postoje a přiklánějí se k přímým jednáním.
- Spolehlivost (-0.10): Vyšší spolehlivost je spojena s nižší tendencí k lhaní, jelikož spolehliví jedinci kladou důraz na důvěru a odpovědnost.
Doporučení pro majitele firem, team leadery a HR
- Podpora kultury založené na transparentnosti a etických standardech: Zavedením hodnot založených na otevřené komunikaci a etickém jednání se sníží motivace zaměstnanců uchylovat se ke lhaní. Transparentnost je klíčová pro budování důvěry v organizaci.
- Prověřování důvěryhodnosti: Zařaďte prověřování důvěryhodnosti jako standardní praxi do náboru a rozvoje zaměstnanců. Psychometrické testy a hodnocení chování pomohou identifikovat potenciální rizikové faktory již v rané fázi, což posiluje firemní kulturu založenou na důvěře a etice.
- Nástroje pro identifikaci únavy a prevence vyhoření: Zavedení opatření na podporu duševního zdraví a vyvážení pracovního a osobního života může snížit tendenci k lhaní spojenou s vyčerpáním.
- Odměňování etického chování: Podporujte a oceňujte etické chování, čímž posílíte důvěru a otevřenost ve firmě.
- Mechanismy podporující integritu: Zajištění, že pracovní prostředí umožňuje bezpečné vyjádření bez obav z represí, povede k větší otevřenosti a nižšímu riziku manipulace s pravdou.
Závěr
- Tato výzkumná studie poukazuje na faktory, které významně ovlivňují sklon k lhaní v pracovním prostředí.
- Pozitivní korelace s faktory, jako jsou Dual sitting nebo úzkostné stavy, zkreslování výsledků, ovlivnitelnost okolím a pod., ukazují na klíčové oblasti, které mohou HR oddělení a vedení firem monitorovat a řídit, aby se minimalizovalo riziko spojené s rizikovými vzorci chování.
- Naopak negativní korelace s faktory, jako je spolehlivost, Konfliktnost a hostilita zdůrazňují, že otevřené a přímé osobnosti mohou méně inklinovat k lhaní, což může mít pozitivní dopad na týmovou dynamiku a pracovní vztahy.
- Výsledná doporučení pro HR a majitele firem nabízejí konkrétní kroky, které mohou být přijaty k posílení etiky, transparentnosti a celkové pohody v organizaci.
- Klíčovým faktem je norma populace na vysokém vzorku zaměstnanců, které je na hodnotě 42.3 %.
- Tato hodnota globálně ukazuje benchmark dat, kdy hodnota:
- 40-45 % – znamená tendenci zkreslovat informace a může být varovným signálem v náročných situacích.
- 50 % – střední sklon k manipulaci, hlavně pod tlakem. Je vhodné sledovat, zejména u eticky náročných pozic.
- 55 % – zvýšené riziko překračování etických hranic v krizích. Doporučeno sledovat psychickou stabilitu a integritu.
- 60 % a více – výrazná tendence k manipulativnímu chování. Může ohrozit týmovou důvěru a firemní kulturu.
Mgr. Eva Urbanová, psychometrika WORKtest.
