Výběr validizačních studií a výzkumných projektů v čase

Základní vlastnosti psychodiagnostických testů a standardy, které mají tyto testy mít:

Objektivita, sleduje nezávislost skóru; validita, udává, nakolik test měří konstrukt, který měřit má; reliabilita pak popisuje přesnost tohoto měření.

recruitment
assessment

1. Objektivita

  • Sleduje, zda lidé se stejnou úrovní určitého rysu osobnosti dosáhnou v tomtéž testu stejného skóru. Vysoké objektivity lze dosáhnout stejnými podmínkami testové situace, nezávislostí na „zdání“ administrátora testu apod.
  • Test je objektivní natolik, nakolik jsou jeho výsledky nezávislé na osobě, která test zadává a následně jej vyhodnocuje. To znamená, že instrukce testu musí být jednotné, neměnné, vyhodnocení stejné. Maximální objektivity lze dosáhnout tak, že vyhodnocení se děje bez lidského zásahu, např. pomocí softwaru, což je realizováno ve WORKtestu.
  • Objektivita testu také označuje nemožnost testované osoby do testu zasahovat, tj. zkreslovat výsledky tím, že předpovídá správné odpovědi. Jedinec má snahu se jevit v lepším světle. Eliminací tohoto zkreslení dochází k vyšší objektivitě testu, např. u projektivních metod jako je WORKtest.

2. Reliabilita (spolehlivost)

  • Popisuje přesnost měření. Reliabilita znamená spolehlivost, že test měří to, co měří. Zjednodušeně se jedná o měření, které se provádí opakovaně a podává shodné výsledky, pokud se stav zkoumaného nezměnil. Jedná se o určitou konstantnost v měření.
  • Existují dva typy reliability. Schubert (2010) popisuje reliabilitu test-retest a mezipoložkovou. Reliabilita test-retest srovnává hodnoty testu získané měřením v různých okamžicích. Mezipoložková reliabilita se zaměřuje na odhad odpovědí na sadu položek najednou, přičemž položky se týkají hodnocení stejného znaku (charakteristiky).
  • V literatuře se setkáváme i s pojmy inter-rater a intra-rater reliabilita. Inter-rater reliabilita se projeví jako shoda ve výsledcích měření jednoho člověka, přičemž tato měření provádí různí hodnotitelé. Intra-rater je taková reliabilita, která udává konzistenci výsledků při opakovaném měření s časovým odstupem.

3. Validita (platnost testu)

  • Míra validity udává, nakolik test měří konstrukt, který měřit má. Je to taková vlastnost, která udává, že měříme to, co jsme skutečně zamýšleli měřit. Jedná se o pravděpodobnost výsledku testu a tím, co máme pomocí testu zkoumat. 
  • Stejně jako u reliability také u validity máme různé typy. Konstruktová validita představuje korelaci škál z podobných nástrojů. Sledujeme korelaci škál dvou obdobných nástrojů, které měří stejný konstrukt (např. myšlení, motivaci, pozornost apod.). Diskriminační validita je založena na tom, že zkoušíme diagnostický nástroj na skupině, kde víme, že je vlastnost, kterou měříme, zastoupena. U prediktivní validity porovnáváme předpověď založenou na testovaném měření se skutečnými výsledky. Je-li shoda obou souborů dostatečná, test je validní. Pokud test prokazuje vztahy k těm proměnným, které podle teorie očekáváme, jde o konvergentní validitu. Výše popsané validity jsou psychometrické a spadají do empirických druhů validity. Mezi neempirické validity (validizace, které jsou dány úvahou) patří pojmová, obsahová a face validita. Poslední jmenovaná je taková, kdy odhadujeme platnost a přesnost testu na základě „očividnosti“.

Bez vysoké míry validity a reliability není možné, alespoň částečně objektivního testu dosáhnout.

Proces ověřování psychologické metody bývá nazýván standardizace nebo normalizace bez jejich zajištění není možné považovat metodu za „standardní“ či „ověřenou“.

Proces ověřování a standardizace testu má tři úrovně:

Pro standardizaci a validizaci WORKtestu jsme použili širokou škálu metod a statistická kritéria:

  • kategorizaci slovních asociací;
  • metody kontrastních skupin;
  • metody shody (sebe-posuzovatele s WORKtestem a mezi sebe-posuzovatelem a posuzovateli navzájem),
  • zkoumání test-retest;
  • zpětná vazba respondentů;
  • korelační, regresní a shluková analýza;
  • analýza spolehlivosti položek testu (Cronbachovo alfa);
  • kontingenční matice 2×2 a kritéria Chi-kvadrát;
  • MannWhitney U Test (pro 2 skupiny) a Kruskal-Wallis H test (pro 3 skupiny);
  • Kappa koeficient;
  • T – test (Studentův t-test);
  • Všechny výpočty byly provedeny v programu Excel a Statistica.

Česká verze

English version

Русская версия