Stručné koncepty a principy psychodiagnostiky WORKtest
Koncepty a principy |
Stručný obsah konceptu |
Izomorfizm v gestalt teorii (Kohler, 1929). |
Izomorfizm jako výraz strukturní jednoty světa – fyzické, fyziologické a psychické: poslední je přesná strukturální reprodukce dynamického zajišťování příslušných mozkových procesů. |
Abstraktně-geometrické motivy palaeoartu jako neurologické zrcadlo (Watson, 2009) |
Paleoartova díla po celém světě mají společné rysy, které zahrnují celou řadu opakujících se abstraktních a geometrických motivů a vzorů. Studie lidských percepčně – neurofyziologických universalií při vytváření děl v období paleolitu ukazuje přítomnost základů umělecké paralely v neurobiologických mechanismů, které jsou společné pro všechny lidi. |
Fenomén psychosémantického izomorfismu (Libin, A., 2008). |
Podstatou psychosémantického izomorfismu jsou souvislosti podvědomě preferovaných podnětů (v našem případě geometrických tvarů), které mají různé sémantické zbarvení s prvky sebe popisné. Sémantika geometrických tvarů se shoduje se sémantickou hodnotou vlastnosti vztahu k sobě samému. Pod sémantikou je v tomto případě chápán systém generalizovaných univerzálních subjektivních hodnot. |
Spojené měření (angl. conjoint measurement, Luce & Tukey, 1964) |
Důležitou vlastností tohoto přístupu je možnost empiricky testovat existenci aditivních struktur ve struktuře nějakého kvantitativního atributu, který není přímo pozorovatelný. Přitom na jeden atribut společné působí dva nebo více komponent. |
Povaha měřených atributů (Urbánek, 2011) |
Atribut je nutné definovat na základě nějaké teorie, která nám umožnuje formulovat hypotézy týkající se hodnot tohoto atributu. Rys nebo atribut by měl jednak vysvětlovat současná pozorování (tzn. známá fakta a empiricky zjištěné vztahy). |
Teorie šablony (angl. action patterns) (Selfridge & Neisser, 1960). |
Na Teorii šablony jsou založeny vzorky vnímání, asociace, myšlení, emocionální reakce a chování. |
Strukturálně deskriptivní teorii percepce (Biederman, 1987). |
Jsme schopni vytvářet stabilní trojrozměrné mentální reprezentace světa díky rozkladu objektu na několik jednoduchých geometrických tvaru – tzn. geonů. |
Přítomnost určitého společného "psychosémantického kódu" pro vnímání tvarů (Artemjeva, 1980). |
U lidí existují určité trvalé a univerzální sémantický kód, který slouží jako základ pro metaforický přenos mezi různými systémy vnímání světa. Důkaz konceptu byl získán autorem studie obrazů, které jsou různými modifikacemi kruhu. |
Znakový systém jako nositel smyslů v rámci moderní kultury (Roland Barthes, 1957). |
Podle R. Barthese znaky symbolizují celou škálu kulturních hodnot. Při tom znak není spojován pouze s obrazem objektu. Znaky v nás vyvolávají různé pocity (dodávají další význam). |
Minimalizovaný (zkrácený) smysl (významů) v kulturním znakovém systém (Lotman, 1993). |
Znaky představují zkrácený program textů a nahrávek, které jsou uloženy v paměti. Symboly, které mají samostatný význam a hodnotu, prochází kulturou vertikálně, přichází z minulosti a sahají do budoucnosti. |
"Apercepce" (Bellak, 1950). |
"Apercepce" je chápána jako proces, prostřednictvím kterého se nový zážitek asimiluje a změní pod vlivem minulých vjemů (vnímání) [2, s. 13]. Zejména místo v chování jedince při práci s projektivními metodami a umožňuje analyzovat (diagnostikovat) oblasti "osobnost a vnímání". |
Komprehensivní systém Eksnera (Exner Comprehensive System) k interpretaci testu Rorschach. |
Stimuly testu jsou vnímány jako problémové situace a odpovědi testovaného je řešení a strukturování těchto situací. Mechanismy rozhodování mají vliv velkého množství kognitivních a osobnostních parametrů, které se projevují v odpovědích. |
Model vlivu přímých, nepřímých a behaviorálních metod k měření charakteristik osobnosti (Schmitt a další, 2015). |
Vzhledem k teorií plánovaného chování (Ajzen, 1987) a reflektivně-impulzivním modelem (RIM; Strack & Deutsch, 2004) je třeba rozlišovat zjevné behaviorální projevy, plánování a záměr behaviorálního projevu od behaviorálních schémat či scénářů. Míra konvergence mezi přímými, nepřímými a behaviorálními metodami je variabilní, nikoli konstantní. |
Sociálně-kognitivní teorie (Mischel, W., & Shoda, Y., 1995; Mischel, 2009). |
Osobnost je vnímána jako komplexní a dynamický systém, který se řídí zásadami vzájemného determinismu – lidé a sociální podmínky mají vzájemný vliv na sebe navzájem. Rozdíly mezi lidmi jsou viděny přes základní kognitivní a afektivní struktury a procesy, rozvíjející se v interakci se sociálním prostředím. |
Kompetenční modely (Muchinsky, 2006; Tett, Guterman, Bleier, & Murphy, 2000). |
Model kompetencí – jedná se o soubor kompetencí, který odpovídá požadavkům na zaměstnance na konkrétní pozici, které jsou potřebné k úspěšnému vykonávání práce. |
T-, Q–a L-data (Cattell, 1983). |
Pro analýzy osobnosti je nutné provést sběr vzorků v co nejširším spektru proměnných, a to třemi druhy dat: údaje o životě (L-data), dotazníky (Q-data) a objektivní testy (T-data). |
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
ARTEMJEVA, 1980. Psychology subjective semantics. Moscow: Publ. MSU, 1980. 128 p. (In Russian)
ARTEMJEVA, 1999. Fundamentals of psychology of subjective semantics, Moscow: Nauka, Smysl. 360 p. (In Russian)
BARTHES, R., 1957. Mythologies. Paris, Editions du Seuil.
BELLAK, L., 1950. On the Problems of the Concept of Projection. In L. E. Abt & L. Bellak (Eds.), Projective psychology: Clinical approaches to the total personality. New York: Knopf. Pp. 7–32.
BIEDERMAN, I., 1987. Recognition-by-components: A theory of human image understanding (PDF). Psychological Review. 94 (2): 115–47. doi:10.1037/0033-295X.94.2.115. PMID 3575582. Dostupné z: https://geon.usc.edu/~biederman/publications/Biederman_RBC_1987.pdf
CATTELL, R., 1983. Structured Personality-Learning Theory: A Wholistic Multivariate Research Approach. (pp. 419-457). New York, Praeger.
EXNER, J., 2001. A Rorschach Workbook for the Comprehensive System. Fifth Edition. Published by Rorschach Workshops, Ashville, North Carolina, 2001. 323 pp.
KÖHLER, W., 1929. Gestalt Psychology. New York, Liveright: first edition 1929, 2nd edition 1947.
LIBIN, A., 2008. Psychographic test: a constructive human figure of geometric shapes / Libin, A.V., Libin, V. V., Moscow, Eksmo. (In Russian).
LOTMAN, J., 1970. Struktura uměleckého textu. М., 384 с. (In Russian)
MICHEL, J., 1999. Measurement in Psychology: Critical History of a Methodological Concept. Cambridge: University Press.
MISCHEL, W., & SHODA, Y., 1995. A Cognitive-Affective System Theory of Personality: Reconceptualizing Situations, Dispositions, Dynamics, and Invariance in Personality Structure. Psychological Review, 102(2), pp. 246-268.
MISCHEL, W., 2009. From Personality and Assessment (1968) to Personality Science. Journal of Research in Personality, 43(2), pp. 282–290.
MUCHINSKY, P., 2006. Psychology applied to work: An introduction to industrial and organizational psychology. Summerfield, Hypergraphic Press.
NIEDERLOVÁ, M. (ed.), 2015. Psychologická diagnostika založená na behaviorálních projevech: diagnostika nad rámec sebeposuzování (přeložily: Marie Bendová, Petra Horáková, Tereza Petrůjová ... [et al.]), Hogrefe.
SELFRIDGE, O., & NEISSER, U., 1960. Pattern recognition by machine. Scientific American, 203, pp. 60–68.
SCHMITT a další, 2015. Model vlivu přímých, nepřímých a behaviorálních metod k měření charakteristik osobnosti. V Niederlová, M. (ed.), 2015. Psychologická diagnostika založená na behaviorálních projevech: diagnostika nad rámec sebeposuzování (přeložily: Marie Bendová, Petra Horáková, Tereza Petrůjová ... [et al.]), Hogrefe.
TETT, R., GUTERMAN, H., BLEIER, A., & MURPHY, P., 2000. Development and content validation of a “hyperdimensional” taxonomy of managerial competence. Human Performance, 13(3), pp. 205–251. doi: 10.1207/S15327043HUP1303_1
URBÁNEK, T., 2011. Psychometrika: měření v psychologii / Tomáš Urbánek, Denisa Denglerová, Jan Širůček. – Vyd. 1. – Praha: Portál.
WATSON, B., 2009. Universal Visions: Neuroscience and Recurrent Characteristics of World Palaeoart. Unpublished Ph.D. Thesis. Centre for Classics and Archaeology, University of Melbourne.
Mgr. Eva Urbanová, aplikovaná psychologie, autor WORKtestu®, jednatel společnosti
Mgr. Viktor Pasnichenko, psycholog, validace a statistika, jednatel společnosti
V Praze dne únor 2020