Zapomněl(-a) jste heslo?

Stručné koncepty a principy psychodiagnostiky WORKtest

Koncepty a principy

Stručný obsah konceptu

Izomorfizm v gestalt teorii (Kohler, 1929).

Izomorfizm jako výraz strukturní jednoty světa – fyzické, fyziologické a psychické: poslední je přesná strukturální reprodukce dynamického zajišťování příslušných mozkových procesů.

Abstraktně-geometrické motivy palaeoartu jako neurologické zrcadlo (Watson, 2009)

Paleoartova díla po celém světě mají společné rysy, které zahrnují celou řadu opakujících se abstraktních a geometrických motivů a vzorů. Studie lidských percepčně – neurofyziologických universalií při vytváření děl v období paleolitu ukazuje přítomnost základů umělecké paralely v neurobiologických mechanismů, které jsou společné pro všechny lidi.

Fenomén psychosémantického izomorfismu (Libin, A., 2008).

Podstatou psychosémantického izomorfismu jsou souvislosti podvědomě preferovaných podnětů (v našem případě geometrických tvarů), které mají různé sémantické zbarvení s prvky sebe popisné. Sémantika geometrických tvarů se shoduje se sémantickou hodnotou vlastnosti vztahu k sobě samému. Pod sémantikou je v tomto případě chápán systém generalizovaných univerzálních subjektivních hodnot.

Spojené měření (angl. conjoint measurement, Luce & Tukey, 1964)

Důležitou vlastností tohoto přístupu je možnost empiricky testovat existenci aditivních struktur ve struktuře nějakého kvantitativního atributu, který není přímo pozorovatelný. Přitom na jeden atribut společné působí dva nebo více komponent.
Axiomy spojeného měření (Urbánek, 2011, s. 72)

Povaha měřených atributů (Urbánek, 2011)

Atribut je nutné definovat na základě nějaké teorie, která nám umožnuje formulovat hypotézy týkající se hodnot tohoto atributu. Rys nebo atribut by měl jednak vysvětlovat současná pozorování (tzn. známá fakta a empiricky zjištěné vztahy).
Současny přístup k definici atributů se nezabývá správností jeho definice, ale pouze jeho užitečností z hlediska vysvětlovaní současných znalostí a naznačování nových vztahů k ověřování.

Teorie šablony (angl. action patterns) (Selfridge & Neisser, 1960).

Na Teorii šablony jsou založeny vzorky vnímání, asociace, myšlení, emocionální reakce a chování.

Strukturálně deskriptivní teorii percepce (Biederman, 1987).

Jsme schopni vytvářet stabilní trojrozměrné mentální reprezentace světa díky rozkladu objektu na několik jednoduchých geometrických tvaru – tzn. geonů.

Přítomnost určitého společného "psychosémantického kódu" pro vnímání tvarů (Artemjeva, 1980).

U lidí existují určité trvalé a univerzální sémantický kód, který slouží jako základ pro metaforický přenos mezi různými systémy vnímání světa. Důkaz konceptu byl získán autorem studie obrazů, které jsou různými modifikacemi kruhu.
Sémantické kódy jsou postaveny na základě "osobní historie činností" (Artemjeva, Strelkov, Serkin, 1983, 1991)

Znakový systém jako nositel smyslů v rámci moderní kultury (Roland Barthes, 1957).

Podle R. Barthese znaky symbolizují celou škálu kulturních hodnot. Při tom znak není spojován pouze s obrazem objektu. Znaky v nás vyvolávají různé pocity (dodávají další význam).

Minimalizovaný (zkrácený) smysl (významů) v kulturním znakovém systém (Lotman, 1993).

Znaky představují zkrácený program textů a nahrávek, které jsou uloženy v paměti. Symboly, které mají samostatný význam a hodnotu, prochází kulturou vertikálně, přichází z minulosti a sahají do budoucnosti.

"Apercepce" (Bellak, 1950).

"Apercepce" je chápána jako proces, prostřednictvím kterého se nový zážitek asimiluje a změní pod vlivem minulých vjemů (vnímání) [2, s. 13]. Zejména místo v chování jedince při práci s projektivními metodami a umožňuje analyzovat (diagnostikovat) oblasti "osobnost a vnímání".

Komprehensivní systém Eksnera (Exner Comprehensive System) k interpretaci testu Rorschach.

Stimuly testu jsou vnímány jako problémové situace a odpovědi testovaného je řešení a strukturování těchto situací. Mechanismy rozhodování mají vliv velkého množství kognitivních a osobnostních parametrů, které se projevují v odpovědích.

Model vlivu přímých, nepřímých a behaviorálních metod k měření charakteristik osobnosti (Schmitt a další, 2015).

Vzhledem k teorií plánovaného chování (Ajzen, 1987) a reflektivně-impulzivním modelem (RIM; Strack & Deutsch, 2004) je třeba rozlišovat zjevné behaviorální projevy, plánování a záměr behaviorálního projevu od behaviorálních schémat či scénářů. Míra konvergence mezi přímými, nepřímými a behaviorálními metodami je variabilní, nikoli konstantní.

Sociálně-kognitivní teorie (Mischel, W., & Shoda, Y., 1995; Mischel, 2009).

Osobnost je vnímána jako komplexní a dynamický systém, který se řídí zásadami vzájemného determinismu – lidé a sociální podmínky mají vzájemný vliv na sebe navzájem. Rozdíly mezi lidmi jsou viděny přes základní kognitivní a afektivní struktury a procesy, rozvíjející se v interakci se sociálním prostředím.
Lidé se liší jeden od druhého – pojímáme je jako “individuální situační behaviorální profily" (signatury).
Signatury představují vzor chování jednotlivce určitého typu (např. verbální agrese) v závislosti na situační vlastností, vznikající v důsledku fungování kognitivně-afektivní osobního systému jedince.

Kompetenční modely (Muchinsky, 2006; Tett, Guterman, Bleier, & Murphy, 2000).

Model kompetencí – jedná se o soubor kompetencí, který odpovídá požadavkům na zaměstnance na konkrétní pozici, které jsou potřebné k úspěšnému vykonávání práce.

T-, Q–a L-data (Cattell, 1983).

Pro analýzy osobnosti je nutné provést sběr vzorků v co nejširším spektru proměnných, a to třemi druhy dat: údaje o životě (L-data), dotazníky (Q-data) a objektivní testy (T-data).
L-data (Life data) zahrnují informace získané na základě pozorování chování jedince v běžném životě jinými osobami. Q-data (Questionnaire data) představují sebeposuzovací údaje z dotazníků, které vyplní respondent. Vycházejí ze sebepozorování a jsou závislé jednak na schopnosti introspekce, jednak na míře vědomého či nevědomého zkreslování odpovědí za účelem vytváření lepšího dojmu. T-data (Test data) jsou relativně objektivní, psychometricky podložené údaje z testů.

 

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

ARTEMJEVA
, 1980. Psychology subjective semantics. Moscow: Publ. MSU, 1980. 128 p. (In Russian)

ARTEMJEVA, 1999. Fundamentals of psychology of subjective semantics, Moscow: Nauka, Smysl. 360 p. (In Russian)

BARTHES, R., 1957. Mythologies. Paris, Editions du Seuil.

BELLAK, L., 1950. On the Problems of the Concept of Projection. In L. E. Abt & L. Bellak (Eds.), Projective psychology: Clinical approaches to the total personality. New York: Knopf. Pp. 7–32.

BIEDERMAN, I., 1987. Recognition-by-components: A theory of human image understanding (PDF). Psychological Review. 94 (2): 115–47. doi:10.1037/0033-295X.94.2.115. PMID 3575582. Dostupné z: https://geon.usc.edu/~biederman/publications/Biederman_RBC_1987.pdf

CATTELL, R., 1983. Structured Personality-Learning Theory: A Wholistic Multivariate Research Approach. (pp. 419-457). New York, Praeger.

EXNER, J., 2001. A Rorschach Workbook for the Comprehensive System. Fifth Edition. Published by Rorschach Workshops, Ashville, North Carolina, 2001. 323 pp.

KÖHLER, W., 1929. Gestalt Psychology. New York, Liveright: first edition 1929, 2nd edition 1947.

LIBIN, A., 2008. Psychographic test: a constructive human figure of geometric shapes / Libin, A.V., Libin, V. V., Moscow, Eksmo. (In Russian).

LOTMAN, J., 1970. Struktura uměleckého textu. М., 384 с. (In Russian)

MICHEL, J., 1999. Measurement in Psychology: Critical History of a Methodological Concept. Cambridge: University Press.

MISCHEL, W., & SHODA, Y., 1995. A Cognitive-Affective System Theory of Personality: Reconceptualizing Situations, Dispositions, Dynamics, and Invariance in Personality Structure. Psychological Review, 102(2), pp. 246-268.

MISCHEL, W., 2009. From Personality and Assessment (1968) to Personality Science. Journal of Research in Personality, 43(2), pp. 282–290.

MUCHINSKY, P., 2006. Psychology applied to work: An introduction to industrial and organizational psychology. Summerfield, Hypergraphic Press.

NIEDERLOVÁ, M. (ed.), 2015. Psychologická diagnostika založená na behaviorálních projevech: diagnostika nad rámec sebeposuzování (přeložily: Marie Bendová, Petra Horáková, Tereza Petrůjová ... [et al.]), Hogrefe.

SELFRIDGE, O., & NEISSER, U., 1960. Pattern recognition by machine. Scientific American, 203, pp. 60–68.

SCHMITT a další, 2015. Model vlivu přímých, nepřímých a behaviorálních metod k měření charakteristik osobnosti. V Niederlová, M. (ed.), 2015. Psychologická diagnostika založená na behaviorálních projevech: diagnostika nad rámec sebeposuzování (přeložily: Marie Bendová, Petra Horáková, Tereza Petrůjová ... [et al.]), Hogrefe.

TETT, R., GUTERMAN, H., BLEIER, A., & MURPHY, P., 2000. Development and content validation of a “hyperdimensional” taxonomy of managerial competence. Human Performance, 13(3), pp. 205–251. doi: 10.1207/S15327043HUP1303_1

URBÁNEK, T., 2011. Psychometrika: měření v psychologii / Tomáš Urbánek, Denisa Denglerová, Jan Širůček. – Vyd. 1. – Praha: Portál.

WATSON, B., 2009. Universal Visions: Neuroscience and Recurrent Characteristics of World Palaeoart. Unpublished Ph.D. Thesis. Centre for Classics and Archaeology, University of Melbourne.

 

Mgr. Eva Urbanová, aplikovaná psychologie, autor WORKtestu®, jednatel společnosti

Mgr. Viktor Pasnichenko, psycholog, validace a statistika, jednatel společnosti

 

V Praze dne únor 2020

zpět