Jak syndrom imposter ovlivňuje pracovní prostředí a jak ho odhalit pomocí WORKtestu?
Syndrom imposter postihuje zaměstnance, kteří vykonávají svoji práci s vysokým pracovním nasazením a i přesto se cítí jako podvodníci. V tomto článku zmiňujeme různé důvody vzniku tohoto pocitu, jaké má dopady, jak ho můžeme rozpoznat a jak psychodiagnostika WORKtest pomáhá rozklíčovat příznaky a dokáže vytvořit podpůrné prostředí.
Pro lepší představu, co to je syndrom imposter vzpomeňte na film “Skrytá identita” (2006), kde hlavní postava Billy Costigana, kterého hraje Leonardo DiCaprio, pracuje jako tajný policista. Tento hlavní hrdina však neustále pochybuje o svých schopnostech. Naplňují ho obavy, že ho odhalí jako podvodníka. Žije pod tlakem z neustálého přetvařování a jeho strach výrazně ovlivňuje psychiku i výkon v práci.
Syndrom imposter ovlivňuje pracovní výkon i duševní zdraví, proto je pro HR manažery velmi důležité rozpoznat mezi zaměstnanci jedince, kteří tímto syndromem trpí. Vedoucí i kolegové mají následně možnost jim poskytnout patřičnou podporu. Zaměstnanci, kteří trpěli syndromem imposter a vedení ho rozklíčovalo, mohou získat zdravou sebedůvěru.
Co je syndrom imposter?
Syndrom imposter charakterizuje vnitřní špatný pocit, kdy se jedinec cítí jako podvodník. Možná jste někdy zažili takový nepříjemný pocit, kdy jste na něco zapomněli a pocítili provinilost za svoji chybu. Takové podobné pocity prožívají lidé trpící syndromem podvodníka nebo-li syndromem imposter. Tento syndrom způsobuje nedostatečná sebedůvěra a velké pochybnosti o vlastních schopnostech. Člověk trpící syndromem imposter má neustále pocit, že ho někdo odhalí jako podvodníka, že ve skutečnosti disponuje mnohem nižší kvalifikací. Někdy není úplně snadné rozklíčovat syndrom imposter u druhých lidí. HR manažeři dokáží podle některých znaků tento problém najít. Díky know-how o existenci tohoto syndromu dokáží poznat, že konkrétní člověk tímto syndromem trpí. Například má tendence zlehčovat své úspěchy, připisuje je někomu jinému nebo jen mluví o štěstí či náhodě.
Na příkladu z filmu Skrytá identita vidíme, jak Billy Costigan nasazený jako tajný policista, aby pronikl do zločinecké organizace, prožívá syndrom imposter. Projevy syndromu imposter jsou například:
- Zažívá pocit nedostatečnosti – Billy má obavy, že jeho pravá identita bude odhalena a pochybuje o tom, že si udrží své krytí v nebezpečném prostředí.
- Podléhá strachu z odhalení – každodenně čelí obavám, že zločinci zjistí, že je policista a ztratí důvěru jak ve zločineckém gangu, tak i u svých kolegů policistů.
- Podléhá perfekcionismu – úkoly chce plnit na 100% a chce být vždy o krok napřed, aby minimalizoval riziko odhalení. To ho dohání k psychickému i fyzickému vyčerpání.
- Přisuzuje úspěchy náhodě – ve chvíli, kdy získá důležité informace nebo uteče nebezpečí, vnímá to jako štěstí a náhodu, ale nevidí přínos ve svých schopnostech a odvaze.
- Odkládá důležitá rozhodnutí a úkoly – strach a stres pod kterými ho dohání k tomu, že odkládá důležitá rozhodnutí, což může přinést negativní následky. Takový strach z neúspěchu se propisuje do výsledků.
Hrdina má potíže udržet klidnou mysl v krizových situacích. Ačkoliv v běžném životě zaměstnanci nezažívají takto extrémní situace, i tak syndrom imposter významně ovlivňuje jejich rozhodování. Čím náročnější profese a vyšší tlak na výkon a dokonalost, tím přináší syndrom imposter rozsáhlejší následky.
HR manažeři i personalisté mohou rozpoznat syndrom imposter i podle dalších indicií, například:
- Vyhýbání se výzvám – pokud odmítá zaměstnanec nové úkoly nebo povýšení ze strachu, že není dostatečně kompetentní, může to být způsobeno syndromem imposter. Tady je i jasný příklad z filmu: Ve filmu Černá labuť je hlavní postava Nina (Natalie Portman) skvělou tanečnicí, která však neustále pochybuje o svých schopnostech. Její perfekcionismus a strach z neúspěchu ji nakonec vedou k psychickému zhroucení.
- Sebeúcta na bodu mrazu – zaměstnanec, který sebe hodnotí negativně a viditelně se podceňuje. Tady je pěkný příklad z filmu: Harry Potter a vězeň z Azkabanu vidíme profesora Lupina, který má značné pochybnosti o svých schopnostech učit a chránit studenty kvůli své vlkodlačí identitě. Tyto pochybnosti ho vedou k pocitu nedostatečnosti a obavám, že nezvládne plnit své povinnosti.
Identifikace syndromu imposter
- Pozorování chování – HR manažer si všimne reakce na úspěch i neúspěch. Lidé se syndromem imposter své úspěchy minimalizují a bagatelizují, zatímco neúspěchy vyzdvihují.
- Rozhovory s jednotlivci – pravidelné konzultace a hodnocení otevřenými rozhovory. HR manažer má možnost položit otázky a následně odhalit vnitřní pochybnosti a obavy.
- Dotazníky a psychodiagnostické testy jako například WORKtest – pomáhají identifikovat příznaky a poskytnou důležité informace o sebedůvěře a vnímání úspěchu.
- Spolupráce s vedoucími týmů – rozhovory s lidmi, kteří každý den komunikují s podřízenými mohou mít cenné informace a postřehy o chování jednotlivců.
- Dotazníky k sebehodnocení – získání hlubších vhledů do vnímání sebe sama prostřednictvím dotazníků.
Příčiny syndromu imposter
- Tendence k perfekcionismu –zaměstnanci s tendencí odevzdávat perfektní práci a stanovovat si nerealisticky vysoké standardy jsou více ohroženi syndromem imposter. Ve výsledku o sobě více pochybují pokud nedosáhnou dokonalosti. Z úspěchu nezískávají dostatečnou radost, vidí neustálé mezery a nedokonalosti.
- Výchova a rodinné zázemí dětí, které rodiče srovnávají s ostatními, jsou pod vyšším tlakem a přináší si tyto pocity až do dospělosti. Takoví lidé mají neustále potřebu dokazovat svou hodnotu. Tito jednotlivci mají tendenci jít za vyššími a vyššími výkony.
- Kultura společnosti – pracovní prostředí významně ovlivňuje i kultura ve společnosti, v soutěživých národech jsou často přísnější kritéria a zaměstnanci pociťují výrazněji svoji nedostatečnost. Kde chybí podpora a uznání, tam mají lidé vyšší tendence přijít do izolace a do pocitu nedostatečnosti.
- Srovnávání ve smyslu sociálního statusu – porovnávání se s kolegy, sousedy nebo kamarády přináší stín na vlastní úspěchy, které pak jedinec nevidí a pociťuje méněcennost a strach, že bude odhalen jako podvodník.
- Pochybnosti o sobě – nízká sebedůvěra je klíčovou příčinou syndromu imposter. Podceňování vlastních schopností vede k vytvoření představy o nízké sebehodnotě. Tento nedostatek sebedůvěry může být zapříčiněn předchozími negativními zkušenostmi.
Co přispívá k vyšším pocitům nedostatečnosti – syndromu imposter
- Vysoká očekávání od sebe sama i od svého okolí zapříčiní vznik tlaku, když se ta očekávání nepodaří splnit
- Absence zpětné vazby – nedostatek komunikace a informací od kolegů a vedení může zapříčinit pochyby o schopnostech a výsledcích
- Izolace a nezačlenění do týmu – chybí podpora kolegů i nadřízených
- Strach z neúspěchu – nadměrné pracovní výkony mohou být způsobeny strachem ze selhání, tento strych však vede ke vzniku stresu a úzkosti.
- Zkušenosti z předchozích projektů – selhání, kritika, odmítnutí – vedou ke vzniku strachu a tendenci podobným situacím předejít.
Jak rozpoznat syndrom imposter pomocí WORKtestu
Pro zaměstnance může být syndrom imposter velkou překážkou v jejich profesionálním rozvoji a produktivitě. Sofistikovaný psychodiagnostický nástroj WORKtest nabízí efektivní metody, jak syndrom rozpoznat a řešit. Díky detailním psychometrickým testům dokáže WORKtest identifikovat příznaky syndromu imposter a poskytne HR manažerům kvalitní informace o psychickém stavu zaměstnanců.
Výhody využití WORKtestu pro HR manažery a personalisty
- Přesná diagnostika – objektivní a přesné výsledky poukáží na přítomnost syndromu imposter u zaměstnanců
- Individuální přístup – na základě informace o výsledcích testů mohou HR manažeři připravit individuální plány rozvoje a podpory zaměstnanců
- Práce se sebedůvěrou a její podpora – na základě výsledků mají HR manažeři jasné indicie pro programy zaměřené na posílení sebedůvěry a snížení negativních dopadů na výkon v práci.
- Zlepšení atmosféry na pracovišti – díky využití WORKtestu mohou HR manažeři a personalisté podpořit zdravé pracovní prostředí.
- Zpětná vazba s efektivním účinkem – zaměstnanci lépe pochopí své silné a slabé stránky. Výsledky WORKtestu poskytnou zpětnou vazbu, která přináší hodnotu jak pro zaměstnance, tak i pro tým.
Strategie pro řešení syndromu imposter v pracovním prostředí
Zaměstnanci potřebují pravidelnou zpětnou vazbu, aby se ujistili o správnosti postupů a výsledků. Moderním řešením eliminace syndromu imposter je koučink a mentoring – jedná se o individuální přístup, který přináší výsledky v oblasti rozvíjení sebedůvěry. Lidé díky koučinku snadněji identifikují své silné stránky a pracují na svém osobním rozvoji. Dále se doporučují i vzdělávací workshopy zaměřené na rozvoj sebedůvěry a zvládání stresu. Zaměstnanci se naučí vhodně zvládat a chápat pocity nedostatečnosti. Aby tým dosáhl výsledků, musí probíhat správná komunikace mezi týmem a jeho vedením. Tady je vhodné podporovat transparentnost jednání.
HR manažeři vytváří podpůrné pracovní prostředí různými způsoby, například:
- Oslavy úspěchů – vedení vyzdvihne úspěchy jednotlivých pracovníků,
- Work-life balance – zavedení flexibilních pracovních podmínek, díky kterým zaměstnanci dosáhnou rovnováhy mezi pracovním a osobním životem
- Přístup k psychologické podpoře a terapii – profesionální pomoc pro zaměstnance, kteří trpí syndromem imposter.
Role WORKtestu v procesu sebohodnocení
Díky objektivním výsledkům poskytuje WORKtest zajímavé údaje o schopnostech a výkonech zaměstnanců. V souvislosti se syndromem imposter má WORKtest revoluční efekt hned z několika důvodů:
- Objektivita – nestranné hodnocení zaměstnanců odhalí a ukáže jejich skutečné silné stránky i oblasti pro zlepšení. Pomáhá tedy významně eliminovat subjektivní pocity nedostatečnosti.
- Personalizace – plány rozvoje zaměstnanců jsou díky WORKtestu mnohem efektivnější, protože podporují profesní růst.
- Odhalení skrytých talentů – identifikace schopností, které zaměstnanec může považovat za zanedbatelné, může přispět k lepšímu sebeuvědomění a budování sebedůvěry.
- Podpora rozvoje kontinuálně – pravidelné používání WORKtestu umožní sledovat pokrok zaměstnanců podle aktuálních potřeb a výsledků.
Závěr
Psychickou pohodu i výkon zaměstnanců ovlivňuje řada faktorů, jedním z nich je tzv. syndrom imposter. Tento syndrom se nazývá v českých podmínkách jako syndrom podvodníka a charakterizuje ho vnitřní pocit jednotlivce – strach, pocit nedostatečnosti, strach z odhalení jako podvodník, nedostatečná sebedůvěra. Z dlouhodobého hlediska tento syndrom vede k pocitům vyčerpání a dopadá na celý tým.
Pro HR manažery je zásadní tento syndrom u zaměstnanců rozpoznat a následně ho aktivně eliminovat. Psychodiagnostické nástroje jako je WORKtest mohou výrazně přispět k objektivním výsledkům hodnocení a HR manažerům ulehčují vytváření plánů rozvoje.
Syndrom imposter znamená překážku na bázi jednotlivců. Pokud ho HR manažeři a vedení neodhalí a neřeší, může mít vliv na výkon celého týmu. Spokojený a oceněný zaměstnanec bude plnit svoji klíčovou roli kvalitněji než člověk stresovaný syndromem podvodníka.
