Vlastnosti sexuálního chování uživatelů sociální sítě Facebook

Respondentů jsme se zeptali na následující otázky a musel se rozhodnout mezi odpovědi na stupnici od 1-10.

Otázky dotazníku:

1. Mám sklony flirtujícího svůdce a provokatéra
2. Ztotožňuji se s lidmi, kteří prožívají radost ze sexuálních aktivit, ale především vidí v sexu prostředek eliminace napětí či frustrace, která je odvádí od plnění kreativních úkolů
3. Souhlasím s monogamií a sexuální věrnost považuji za jednu z nejdůležitějších hodnot v manželství/partnerství
4. Ztotožňuji se s lidmi, kteří nevnímají sex pouze jako akt či akci, která uvolňuje napětí, ale sex je pro ně múzou, radostí, tvořivostí s fantazií a projevem vlastní individuality
5. Patřím k lidem s vyšší sexuální aktivitou
6. Ztotožňuji se s lidmi, kteří sex vnímají v nejširším slova smyslu jako manželskou povinnost
7. Patřím mezi lidi, kteří vyhledávají virtuální sex
8. Sex vnímám jako každodenní potřebu k životu

Součástí výzkumu byla provedená srovnávací analýza rozdílů mezi těmito skupinami: muži-ženy, rodinný stav (svobodný/svobodná, ve vztahu, ženatý/vdaná) a věk. Pro srovnání výsledků podle věku jsme použili koncept „Generace”, který navrhli William Strauss a Neil Howe (Generace X, Generace Y, Generace Z).

Pro analýzu významu rozdílů mezi skupinami respondentů jsme použili neparametrická kritéria: Mann-Whitney U Test (pro 2 skupiny) a Kruskal-Wallis H test (pro 3 skupiny). Výsledky, které jsou dále prezentovány, jsou smysluplné na úrovni p < 0,05.

Mezi muži a ženy nejsou rozdíly odhaleny ve vztahu k následujícím aspektům sexuálního chování:

1. Sklon být flirtujícím svůdcem a provokatérem.
2. Ztotožnění se s lidmi, kteří prožívají radost ze sexuálních aktivit, ale především vidí v sexu prostředek eliminace napětí či frustrace, která je odvádí od plnění kreativních úkolů.
3. Lidí souhlasí s monogamií a sexuální věrnost vnímají jako jednu z nejdůležitějších hodnot v manželství/partnerství.
4. Ztotožňují se s tím, že sex nevnímají jen jako akt, který uvolňuje napětí, ale sex je pro ně múzou, radostí, tvořivostí s fantazií a projevem vlastní individuality.
5. Ztotožňují se s lidmi, kteří sex vnímají v nejširším slova smyslu jako manželskou povinnost.

Statisticky významné rozdíly jsou u mužů, který vyšší mírou hodnotí následující typy sexuálního chování:

1. Muži si připisují vyšší sexuální aktivitu
2. Muži více vyhledávají virtuální sex
3. Muži vnímají sex jako každodenní potřebu k životu.

Jediná otázka našeho dotazníku, která ukázala statisticky-významné rozdíly v odpovědích respondentů s různým rodinným postavením byla otázka ohledně sexuální aktivity. Získané výsledky lze vidět na obrázku níže. Nejvyšší sexuální aktivitu označují osoby ve vztahu, menší míru označují osoby v registrovaném vztahu (ženatý/vdaná) a nejméně zastoupená míra je svobodných jedinců.

Pro analýzu vazby věku a názorů na sexuální chování jsme použili koncept generace X, Y, Z, přičemž za generaci je označovaná sociálně diferencovaná skupina osob (Velký, 1996).

Generace X jsou jedinci narození v období let 1965-1980, generace Y, narození 1981-2001 a generace Z, jsou jedinci narození od roku 2002 do současnosti. Každá z těchto generací má specifické vlastnosti, hodnoty, společenské normy, a způsoby chování.

Největší rozdíly jsme zaznamenali v reakcích na náš dotazník mezi skupinami lidí z různých generací.

Zájem o flirtování se zvyšuje s věkem. Současně se zvyšuje víra, že sexuální věrnost je důležitou hodnotou v manželství/partnerství, jak ukazuje následující graf.

Statisticky významný rozdíl mezi generacemi a potvrdil známou skutečnost, že s věkem klesá každodenní potřeba sexu.

Zobrazení statisticky významných rozdílů mezi skupinami  jsou uvedeny v *.pdf souboru. Studie naznačila, že rodinný stav nemá toliko vliv jako pohlaví a generace.

Náš dotazník zahrnoval otázky, které umožnily nahlédnout do typů motivace sexuálního chování označených jako: Konzervativní, Kreativní, Genitální a Stabilizační typy (G. Vasilchenko).

Stručně lze tyto typy motivace chování popsat takto:

1. Stabilizační typ – je charakteristický pro osoby s nižší sexuální aktivitou. V tomto případě je sexuální aktivita zaměřena na udržování duševní rovnováhy a regulačního procesu (homeostázy), prostřednictvím zmírnění sexuálního napětí. Sexuální aktivita je ve většině případů procesem uvolnění a vlastní relaxace.
2. Kreativní (hrací) typ – je charakteristický harmonickou kombinací romantické a sexuální touhy. Tato skupina jedinců ráda komunikuje i o sexuálních tématech, jsou demonstrativní v projevu ve snaze překvapit partnera, mají sklon k nejrůznějším praktikám s vnějšími efekty, do kterých přinášejí hry a fantazii či originalitu.
3. Konzervativní (konvenční) typ – je charakteristický standardním až monotónním sexuálním chováním. Pro tyto tipy je charakteristický standardní typ sexuálního chování, omezující vnějších projevy emocí, pocitů a nápaditosti.
4. Genitální typ – je charakteristický průbojností až určitou mírou „brutality“ v sexuálním chování vyznačující se slabší diferenciací fyzické či emoční vazby ve vztahu s partnerem. Klíčovým, či dostatečným motivem pro pohlavní styk je přítomnost erekce. Pojmy, touhy, vzrušení a erekce se spojí v jedno.

Rozdíly hodnocení každého typu motivace sexuálního chování naznačují, že u mužů je genitální typ chování vyšší než u žen (muži 6,41 proti ženy 4,56 na stupnici 10). Podle jiných typů motivace chování nejsou rozdíly statisticky významné. V rámci skupin mužů a žen se preferované typy motivace sexuálního chování nacházejí v stejném pořadí: Kreativní typ, Genitální typ, Stabilizační typ, Konzervativní typ. Rozdíl je v tom, že u mužů převládají dva typy sexuálního chování: kreativní a genitální. Stabilizační a konzervativní typy chování nedosahují vysokých hodnot. U žen převládá jeden typ sexuálního chování, kreativní. Jiné typy motivace sexuálního chování (genitální, stabilizační a konzervativní typy chování nedostávají vysokých hodnot.

Interkorelace mezi odlišnosti sexuálního chování a věkem (N = 376) jsou uvedeny v *.pdf souboru.

Z výsledků je patrné, že:

• S věkem se snižuje vnímání sexuální věrnosti jako jedné z nejdůležitějších hodnot a sex jedinci vnímají jako každodenní potřebu k životu. 
• Lidi, kteří vyhledávají virtuální sex se domnívají, že mají vyšší míru sexuální aktivity; ztotožňují se s lidmi, kteří především vidí v sexu prostředek eliminace napětí či frustrace. Takoví jedinci se vyznačují sklony flirtujícího svůdce a provokatéra. Rovněž se neztotožňují s lidmi, kteří sex vnímají jako manželskou povinnost, monogamií a sexuální věrnost nepovažují za jednu z nejdůležitějších hodnot vztahu.

Vzhledem ke specifikaci vzorku respondentů, kteří se zúčastnili průzkumu, můžeme mluvit o validitě (platnost) závěrů uživatelů sociální sítě Facebook, kteří se aktivně zajímají o téma sexuální chování.

Závěrem, lze na základě výzkumu konstatovat, že:

1. Statisticky významní jsou muži, kteří více než ženy hodnotí postoje sexuálního chování, kdy si více připisují vyšší míru sexuální aktivity a ztotožňují se s lidmi vyhledávající virtuální sex, a ten vnímají jako každodenní potřebu života.
2. Rodinný stav má vliv na sexuální aktivitu. Nejvyšší sexuální aktivitu označují osoby ve vztahu, menší při registrovaném vztahu a nejméně u ženatých, vdaných. 
3. U mužů je statisticky významný genitální typ chování vyšší než u žen.
4. V rámci skupin mužů a žen se preferované typy motivace sexuálního chování nacházejí v stejném pořadí: kreativní typ, genitální typ, stabilizační typ, konzervativní typ. Muži preferují dva typy motivace sexuálního chování, kreativní a genitální, přičemž stabilizační a konzervativní typy chování nedosahují vysokých hodnot. Ženy preferují jeden typ motivace sexuálního chování, kreativní.
5. S věkem se snižuje vnímání sexuální věrnosti jako jedné z nejdůležitějších hodnot a sex jedinci vnímají jako každodenní potřebu k životu. 
6. Jedinci vyhledávající virtuální sex si připisují vyšší míru sexuální aktivity a sex berou jako prostředek eliminace napětí či frustrace; řadí se do skupiny se sklony flirtujícího svůdce a provokatéra. Neztotožňují se s jedinci monogamie, sexuální věrnost nevnímají jako důležitou hodnotu ve vztahu.

Zdroje:
1.    Obecná sexopatologie, ed. G.S. Vasilchenko. Moskva, 2005. С. 160-163.
2.    Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071843113.