Co je to korupce

Co je to korupce, její definice, formy, příčiny, důsledky  i možnost její prevence jsou hlavní body článku. Zásadní a nové v této oblasti je i představení možných opatření, která by měla být přijata k její prevenci a potírání. Tento jev, fenomén, nešvar, jakkoli chcete, protože tomu můžeme říkat několika výrazy, se týká celé naší společnosti a má dalekosáhlé důsledky. Můžeme se s ní setkat v politice, ekonomice, každodenním životě.

Definice korupce

Jednou z možností, jak definovat korupci je zneužívání moci pro osobní prospěch. Může jít o úplatky, zneužívání veřejných prostředků, nelegální finanční transakce případně jakoukoli formu podvodu. Transparency International je organizace, která se na boj s korupcí zaměřuje, ji definuje jako „zneužívání svěřené moci pro soukromé obohacení“. Tato definice obsahuje jak veřejný, tak soukromý sektor, protože korupce často probíhá na všech úrovních a ve všech oblastech společnosti.

Formy korupce

• Úplatky: Peněžní nebo jiné dary směněné za výhody. Tady se může jednat jak o státní zakázky, licence tak i jiné výhody.
• Nefinanční podvody: Manipulování s informacemi nebo vypouštění falešných zpráv za účelem dosažení osobního prospěchu.
• Zneužití moci: Využití pracovní nebo politické pozice nebo moci k dosažení osobního prospěchu, například přijetím protiprávního rozhodnutí.
• Nepotismus a klientelismus: zvýhodňování příbuzných nebo přátel při přidělování pracovních pozic nebo při zadávání zakázek bez ohledu na jejich schopnosti, vzdělání a kvalifikaci.
• Defraudace: Zpronevěra veřejných nebo soukromých peněz.

Příčiny korupce

Korupce má několik možných příčin, které se mohou různit v závislosti na kontextu a zemi:

• Nekompetentní instituce: Nerozvinuté nebo neefektivní právní a administrativní struktury, které nedokáží prosadit právo a předpisy.
• Malá transparentnost: Nedostatečný přístupu k informacím, který komplikuje odhalování a dokazování korupčních činů.
• Ekonomická nejistota a nízké mzdy: Malé platy ve veřejné správě motivují úředníky k přijímání úplatků jako prostředku ke zlepšení životní úrovně.
• Kulturní a společenské normy: V některých zemích může být korupce brána jako běžná a neměnná skutečnost.

Důsledky korupce

Korupce má nebezpečný vliv na společnost jako celek:

• Ekonomické škody: Úplatkářství odčerpává veřejné zdroje, které by mohly být využity pro rozvoj a zlepšení služeb, jako zdravotnictví nebo vzdělávání.
• Sociální nerovnováha: Korupce zesiluje nerovnosti, protože ten, kdo má finanční prostředky na úplatky, získává nezasloužené výhody.
• Ztráta důvěry: Důvěra veřejnosti v instituce a vládu slábne, a to vede k politické a sociální nestabilitě. 
• Neefektivní dosahování spravedlnosti: V justici vede korupce k nespravedlivým rozsudkům a právní systém je tím pádem neefektivní. Tato skutečnost potom podkopává vládu práva

Boj s korupcí 

Opatření k vymýcení korupce ze státního systému vyžaduje celistvý a mnohostranný přístup:

• Posílení moci institucí: Vybudování silných a nezávislých úřadů, které budou efektivně prosazovat zákony a předpisy.
• Transparentnost a zodpovědnost: Zabezpečení otevřenosti ve veřejné správě a samosprávě, rovný přístupu k informacím, stejně jako zavedení mechanismů, které zabezpečí odpovědnost veřejných činitelů.
• Vzdělání a osvěta: Zvýšit informovanost veřejnosti o škodlivých účincích podplácení a podpora etických hodnot a integrity.
• Mezinárodní kooperace: Sdílení informací a osvědčených postupů mezi jednotlivými zeměmi a mezinárodními organizacemi.

O korupci jsme psali již v jednom z předchozích článků: Korupce – máme řešení.

Český trestní řád

Trestní zákoník ČR neobsahuje samotný pojem „korupce“, je tento negativní společenský jev postihovaný především trestnými činy uvedenými v části druhé hlavy X. trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) nazvané „Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných“. 

Kromě úplatkářství je v právním řádu zakotveno několik dalších skutkových podstat trestných činů, které definují korupční chování.

Protože rozhodující prostor a hlavní nebezpečí korupce leží v oblasti veřejné správy včetně moci zákonodárné a moci soudní, jde především o vybrané činy úředních osob podle části druhé hlavy X. dílu 2 trestního zákoníku „Trestné činy úředních osob“:

• § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby,
• § 330 Maření úkolů úřední osoby z nedbalosti.

K trestným činům, které mají znaky korupčního chování, lze řadit také trestné činy:

• § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji,
• § 255 Zneužití informace a postavení v obchodním styku,
• § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,
• § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži,
• § 258 Pletichy při veřejné dražbě,

případně některé další skutkové podstaty obsažené zejména v hlavě VI. a X. zvláštní části trestního zákoníku.

V článku Korupční odolnost manažerů- jak je na tom tato cílová skupina jsme toto téma také řešili.

Závěr

Korupce je komplexní a mnohostranný problém, který vyžaduje koordinovaný a udržitelný přístup k jeho řešení. Je nezbytné, aby jednotlivci, instituce a společnosti jako celek spolupracovali na vytváření transparentního, spravedlivého a odpovědného prostředí. Jen tak můžeme zajistit, že korupce nebude nadále zpochybňovat základy jednotlivých společností a bránit rozvoji zemí.

Význam psychodiagnostických nástrojů jako Worktest v prevenci korupce

Korupce je závažným problémem, který může výrazně ohrozit efektivitu a důvěryhodnost organizací. Zvláštní pozornost je třeba věnovat odhalování a prevenci korupčních tendencí u jednotlivců na vysokých manažerských postech, kde mohou mít největší dopad. V tomto kontextu hrají psychodiagnostické nástroje, jako je Worktest, klíčovou roli.

 WORKtest umožňuje HR manažerům a personalistům důkladně analyzovat osobnostní rysy a psychologické tendence zaměstnanců. Pomocí specifických testů lze identifikovat jednotlivce, kteří mohou mít sklony k neetickému či korupčnímu chování. Tento nástroj poskytuje cenné informace, které mohou být použity pro:

• Prevence korupce: Identifikace potenciálně rizikových osobností ještě předtím, než se dostanou na klíčové pozice, může výrazně snížit pravděpodobnost korupčních incidentů.
• Cílená intervence: Umožňuje zaměřit se na konkrétní oblasti, kde může být potřebná další podpora nebo výcvik, aby se minimalizovalo riziko neetického chování.
• Podpora etických standardů: Pravidelné hodnocení zaměstnanců pomocí Worktestu může pomoci udržovat vysoké standardy etiky a integrity ve firmě.

Příkladem z praxe může být implementace WORKtestu ve společnosti, kde bylo odhaleno několik případů korupce. Po zavedení pravidelného psychodiagnostického testování se podaří nejen identifikovat a eliminovat rizikové faktory, ale také posílit důvěru zaměstnanců v etické vedení firmy.

Využití Worktestu tedy není jen o hodnocení výkonnosti zaměstnanců, ale také o zajištění etického a transparentního pracovního prostředí. Tento nástroj se tak stává nepostradatelnou součástí moderního HR managementu, který si klade za cíl nejen zvyšování produktivity, ale i udržování vysokých etických standardů.