Test-retest reliabilita WORKtestu (2009 a 2011): Validizační výsledky stability měření.
V období 2009 a 2011 byla zjišťována spolehlivost výsledků WORKtestu v rámci zkoumání test-retestové reliability (intra – rater reliabilita). Spolehlivost jsme testovali pro 300 kriterií z 8 auditů: Morální stabilita, Interpersonální schopnosti a dovednosti, Obchodní schopnosti a dovednosti, Výkonové předpoklady, Psychická stabilita, Styly myšlení, Motivace, Rizika a limity. Celkem bylo do výzkumu zahrnuto 1678 respondentů. Opětovný průzkum byl proveden za 6 týdnů. Korelační koeficient mezi prvním a druhým testování u různých stupnic byl v rámci 0,86-0,94.
Výsledkem je, že pokud opakovaně měříme spolehlivým nástrojem stabilní a neměnící se hodnoty, pak dosažené výsledky jsou relativně stabilní a neměnné, pokud se stav testovaného výrazně nezměnil.
Validace WORKtestu metodou shody (2011–2012): Korelace hodnocení a konzistence posuzovatelů:
Validizace metody WORKtestu pomocí metody shody (sebe-posuzovatele s WORKtestem a mezi sebe-posuzovatelem a posuzovateli navzájem). Validizace byla provedena pro výsledky diagnostiky WORKtestu, které byly využity pro sestavení kompetenčních modelů a obsahovaly 245 kritérií na vzorku 79 lidí pracujících v jedné organizaci.
Výsledkem je, že průměrná shoda skupiny všech hodnotitelů s výsledky WORKtestu činila 88 %. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi rozptyly a průměry těchto skupin, což znamená, že se při určování míry shody účastníci výsledků neodlišovali. Zároveň celková korelace výsledků činila 0,51 (p <0,05). Výsledky spolu vzájemně korelují a je potvrzen vzájemný vztah míry shody mezi skupinami hodnotitelů. Kappa koeficient také potvrdil významnost shody u skupin hodnocení. Tato validizační studie prokázala, že WORKtest je v měření spolehlivý.
Výzkumný projekt 2012: Korupční odolnost a shoda s WORKtestem
Výzkum společnosti. Výzkum proběhl na vzorku 700 respondentů na základě dobrovolné a otevřené aplikace www.testy-korupce.cz se zájmem zjistit o sobě míru korupční odolnosti. Výsledkem byla zpětná vazba respondentů, zda se s výsledky ztotožňují, v jaké míře a zda rizikové faktory chování odpovídají skutečnostem. Dílčím cílem výzkumu byla deskriptivní analýza rizikového potenciálu různých skupin zaměstnanců se zaměřením na spolehlivost a korupční odolnost. Okruhy auditu korupční odolnosti jsou: 1) korupční odolnost, spekulace, manipulace, klientelismus, úplatkářství, 2) morální stabilita, etika, důvěryhodnost, 3) psychická stabilita, 4) motivace. Základní podoba auditu korupční odolnosti obsahuje 32 kritérií.
Výsledkem zjištění je, že více inklinují k rizikovému chování muži a ženy ze středního managementu, a nejméně muži TOP managementu.
Výzkum zjištění míry shody se samotnými výsledky WORKtestu. Výzkumnému šetření bylo podrobeno na 240 zaměstnancích působících na klíčových pracovních pozicích středního a TOP managementu. Výzkum obsahoval dvě fáze: 1) Psychometrické šetření pomocí metody WORKtest (N = 240), 2) 360° zpětnou vazbu (N = 89). Dílčím cílem výzkumu byla deskriptivní analýza rizikového potenciálu zaměstnanců se zaměřením na spolehlivost a korupční odolnost, dále na zjištění míry shody se samotnými výsledky WORKtestu.
Výsledkem je, že celková shoda mezi skupinami hodnotitelů činí 94,2 %, což je údaj, kdy výsledky považujeme za validní a můžeme z výsledků usuzovat na jednotlivé kvality.
Studie 2014–2015: Psycholingvistická analýza a validita slovních asociací
Psycholingvistické studie verbální asociace (N = 8072). Cílem studie bylo vybrat soubor vysokofrekvenční slovních asociací (základ) mezi všechny skupiny slovních asociací na obrázky, které tvoří podněty testu. Tento základ, při plnění některých kritérií, je validním souborem skupinových sémanticky univerzálních asociací obrázků.
Vzorek studie se skládal z 8072 respondentů. Celkový počet slovních asociací je 50.090. Poté, co jsme udělali kategorizaci slovních asociací, dostali jsme validní slovní asociace popisů každého tvaru z testu a mohli je porovnat s popisy tvarů, které jsme na začátku připravili s odborníky. Zpráva čítá 229 standardních stránek a slouží pro vnitřní potřebu a použití při standardizaci WORKtestu a vytváření nových profilů či auditů.
Výsledkem je zjištění, že popisy jednotlivých tvarů z testu se shodují se slovními asociacemi.
Výzkumný projekt 2016: Obchodní a manažerské kompetence v praxi
Audit obchodních dovedností: Kdo má předpoklady pro úspěch v obchodu?
Nálezy ke vztahu mezi obchodníky a obchodními a prodejními kompetencemi (N = 1322).
Audit obchodních a prodejních dovedností a schopností (ucelený soubor 36 měřených kritérií) se jeví jako dostatečně validní pro diferencování obchodníků a předvídání, kdo má výborné, a kdo naopak nedostatečné předpoklady k úspěšnému výkonu povolání v obchodním oboru.
Manažeři vs. administrativní pracovníci: Klíčové rozdíly v kompetencích
Nálezy ke vztahu mezi TOP managementem a administrativními pracovníky a manažerskými a administrativními schopnostmi a dovednostmi (N = 894).
Ne všechny položky jsou významné pouze pro výkon manažerské funkce. Manažeři skórují významně výše v jim určených položkách týkajících se plánování aktivit a komunikačních schopností. Při studiu položky Patnáctero asistentky ale zjistíme, že hlavním indikátorem jsou organizační dovednosti a koncepční přístup k práci, což se řadí mezi manažerské kompetence.
Výsledkem je zjištění, že studie prokázala, že zkoumané položky jsou dostatečným diskriminujícím nástrojem rámcového diagnostikování klíčových manažerských schopností a dovedností.
Humanitní vs. technické zaměření: Jaký je vliv na prosociální chování?
Nálezy ke vztahu mezi humanitním a technickým zaměřením a vybranými položkami prosociálního chování a na klienta orientovaný přístup (N = 1066).
Ze zjištěných nálezů lze vyvodit značnou odlišnost skupiny humanitně zaměřených oborů a povolání od technicky zaměřených oborů vysokou dovedností navázat kontakt, emoční inteligencí, empatií, zákaznickou orientací a vstřícným přístupem k druhým, ochotou pomocí a uměním efektivně motivovat druhé, sociální zralostí, kolegialitou, nestranností, ohleduplností a přátelskostí a schopností koučování. Humanitně zaměření jedinci také dokážou lépe argumentovat. Položky Emocionální zralost a Věcná a konstruktivní komunikace nevykazují signifikantní rozdíly.
Výsledkem je zjištění, že studie prokázala, že zkoumané položky jsou dostatečným diskriminujícím nástrojem rámcového diagnostikování klíčových manažerských schopností a dovedností.
Validizační studie 2017: Psychodiagnostika rizikového chování řidičů pomocí WORKtestu, SPARO a D2
Shluková analýza. V této studii jsme analyzovali údaje WORKtestu, testu SPARO a testu D-2 u 214 řidičů (profesionální, vybodovaný a se zákazem řízeni). Shluková metoda byla realizována ve dvou fázích: Wardova metoda, a pak metoda K-průměr s předem stanoveným počtem shluků. Shluková analýza byla provedena pro pětishlukové řešení. Analýza umožňuje rozlišit 5 clusteru, což poukazuje na schopnost testu rozlišovat mezi problémovými řidiči.
Shluk 1 lze interpretovat jako Psychická a emoční stabilita, odolnost a zralost.
Shluk 2 popisují Integritu osobnosti.
Shluk 3 popisuje zvláštnosti chování problémových řidičů, Agresivitu.
Shluk 4 se týká Abnormální osobnosti problémových řidičů.
Shluk 5 poukazuje na zvláštnosti chování Lehkomyslnost řidiče.
Výsledkem je zjištění, že WORKtest umožňuje rozlišit různé skupiny řidičů k projevům rizikového chování na silnici.
Audit bezpečnosti a rizikových faktorů u řidičů (N = 214). Byl analyzován vztah mezi typem řidiče a jeho rizikovostí. Výsledky profesionálních a rizikových řidičů jsme porovnávali mezi sebou pomocí t – testů. Smyslem bylo zjistit predikční validitu zjišťovaných rizikových faktorů.
Z nálezů jsou evidentní výrazné signifikantní rozdíly mezi profesionálními a rizikovými řidiči v rizikových faktorech Impulzivita, Intenzivní prožívání a záliba v adrenalinu, Lehkomyslnost a neodpovědnost, Roztěkanost, roztržitost a nesoustředěnost, Sklon k užívání návykových a psychotropních látek, Spoléhání na náhodu a nedbalost, Tendence se předvádět a Únavový syndrom, syndrom vyhoření. Lze tedy vyvodit příznačnou odlišnost rizikových řidičů od profesionálních ve výše vyjmenovaných položkách, což jsou právě rizika, kvůli kterým řidiči ztrácí o svá řidičská oprávnění.
Výsledkem je zjištění, že WORKtest umožňuje cíleně rozlišovat rizikové řidiče od profesionálních. Tato studie významně přispívá k praktickému využití psychodiagnostiky v oblasti dopravní bezpečnosti. Ukazuje, že WORKtest dokáže spolehlivě identifikovat rizikové chování řidičů, což může mít zásadní vliv na preventivní opatření a rozhodovací procesy v rámci HR v dopravních firmách i státní správě. Díky kombinaci projektivní metody WORKtest a klasických testů (SPARO, D2) vzniká robustní nástroj pro predikci chování v reálných situacích. Výsledky jsou využitelné nejen při posuzování způsobilosti k řízení, ale i v oblastech prevence, výběru personálu či návrhu intervenčních programů pro rizikové skupiny.
Validace WORKtestu jako alternativy dotazníkových metod v psychodiagnostice řidičů (2017)
Studie příležitostí využití WORKtestu jako zástupce dotazníkových metod (řidiči, N = 175). Cílem bylo na základě statistických metod (Mann-Whitney, korelační analýza a regresní analýza) vytvořit algoritmy výběru obrazců, které by popisovaly (odpovídaly) na tu či onu stupnici dotazníku. Aplikace námi vyvinutých algoritmů umožňuje dosáhnout korelace mezi primárními škálami v dotazníku SPARO a jejich „klony“ v Auditu WORKtest – SPARO, která má hodnotu 0,56–0,98. Získané výsledky poukazují na možnost využití WORKtestu jako zástupce dotazníkových metod. Výsledkem je zjištění, že WORKtest lze spolehlivě používat místo dotazníku SPARO pro skupinu řidičů.
V rámci studie byly rozšířené popisy tvarů, které jsou zahrnuty v testu. Do popisu byly přidány významné korelace mezi tvary WORKtest a měřítky s testy MMPI–2, d2–R, SPARO. Závěrem lze konstatovat, že WORKtest umožňuje vytvářet nové personální profily či audity na základě spojení výše uvedených metodik.
Doporučení pro praxi a využití výsledků v dopravní psychologii
Výsledky této validizační studie mají přímý dopad na možnosti predikce rizikového chování řidičů. Díky přesné identifikaci psychologických rysů spojených s rizikem lze:
Tyto poznatky mohou významně přispět nejen ke zvýšení bezpečnosti na silnicích, ale i k optimalizaci lidských zdrojů v oblasti dopravy:
- Zefektivnit proces výběru řidičů pro náročné pozice.
- Zacílit preventivní intervence u rizikových skupin.
- Zavádět specifické tréninkové programy podle individuálního profilu.
