WORKtest®

objektivita, validita, reliabilita

Validizační studie psychodiagnostiky WORKtest

Význam validizačních studií v psychodiagnostice a HR praxi

Psychodiagnostika WORKtest byla ověřena prostřednictvím rozsáhlých validizačních studií, které splňují mezinárodní psychometrické standardy. Tento nástroj pro HR praxi se vyznačuje vysokou objektivitou, validitou a reliabilitou. Studie potvrzují jeho prediktivní přesnost a praktickou využitelnost při výběru, rozvoji i řízení zaměstnanců.

WORKtest představuje komplexní psychodiagnostický nástroj, který firmám, HR specialistům a manažerům poskytuje hluboké informace pro kvalifikované rozhodování v oblasti výběru, hodnocení a rozvoje zaměstnanců. Je vyvíjen a standardizován v souladu s mezinárodními psychometrickými standardy, což zajišťuje vysokou validitu, reliabilitu a objektivitu měření.

WORKtest využívá unikátní projektivní metodu založenou na výběru geometrických tvarů. Tato metoda minimalizuje stylizaci respondentů na vědomé úrovni – běžnou u tradičních dotazníků a typologií. WORKtest tak zachycuje implicitní mentální vzorce a hlubší vrstvy osobnosti bez možnosti vědomé manipulace odpovědí. Tím dosahuje systém vyšší ekologické validity a autenticity výstupů.

Tento projektivní charakter metody vyžaduje zvýšený důraz na transparentnost analytických postupů a důsledné dodržování psychometrických standardů: objektivita, reliabilita, validita. WORKtest využívá pokročilé algoritmy a sofistikované statistické metody, které zajišťují konzistentní, přesné a opakovatelně ověřitelné výsledky. Tento dokument představuje odborný rámec systému a předkládá empirická data, která potvrzují jeho spolehlivost a vědeckou oporu.

Význam validizačních studií

Na trhu je velké množství různých diagnostických nástrojů. Je proto důležitější než kdy dříve, aby HR specialisté rozuměli podstatě a přesnosti psychodiagnostických nástrojů, které používají ve své praxi. Tento dokument nabízí hlubší pohled na validizační studie a výzkumné projekty, které provázely vývoj a aplikaci systému WORKtest.

Zatímco běžné dotazníkové nástroje a typologie osobnosti, či dotazníky zaměřené na talenty mohou být ovlivněny stylizací respondentů, stejně tak i samotnými nástroji, WORKtest eliminuje tento vliv díky svému projektivnímu přístupu. Tento aspekt zvyšuje objektivitu výsledků a poskytuje přesná data, na kterých lze stavět rozhodování. Studie stylizace dotazníkových šetření zde.

Stylizace dotazníků a objektivita WORKtestu

Psychometrické normy a standardy WORKtestu pro HR diagnostiku

Normy WORKtestu

WORKtest obsahuje rozsáhlý systém norem, který byl vytvořen na základě standardizačních výzkumů. Normy jsou k dispozici pro jednotlivé oblasti diagnostiky:

Normy tvaru, vztahující se k osobnostním profilům.
Normy bloku Asociace zohledňující asociační preference.
Normy jednotlivých hodnotících položek (celkem 300 kritérií).
Normy opakované volby tvaru, hodnotící stabilitu rozhodování.
Rozptyl norem je stanoven jak pro pozitivní, tak pro rizikové položky, čímž se zajišťuje jejich rozlišovací schopnost.
Normy nově vznikajících položek jsou průběžně vytvářeny pro potřeby firemní praxe i veřejnosti.

Psychometrická validita, reliabilita a metodologie WORKtestu

Teoretický rámec: objektivita, reliabilita, validita

Psychodiagnostické nástroje, které mají ambici být považovány za validní a vědecky uznatelné, musí splňovat tři základní psychometrické charakteristiky: objektivitu, reliabilitu a validitu. Tyto vlastnosti tvoří základ každého profesionálního psychodiagnostického systému a jsou rozhodující pro jeho použití v HR praxi, výběrových řízeních i osobnostní diagnostice.

WORKtest, jako pokročilý projektivní diagnostický nástroj, byl vyvíjen v souladu s těmito psychometrickými standardy a podroben rozsáhlé validizaci a standardizaci. Níže uvádíme teoretické vymezení těchto klíčových vlastností a konkrétní aplikaci v systému WORKtest.

Objektivita

Objektivita zajišťuje, že výsledky testu nejsou závislé na osobě administrátora a neovlivňuje je vnější prostředí. WORKtest používá jednotný postup administrace a plně automatizované vyhodnocení, čímž se eliminuje subjektivní vliv hodnotitele. Projektivní charakter testu navíc znemožňuje respondentům předvídat „správné“ odpovědi.

Reliabilita (spolehlivost)

Reliabilita vyjadřuje konzistenci a přesnost měření. WORKtest poskytuje stabilní výsledky i při opakovaném testování. O věrohodnosti svědčí:

Typy reliability

test-retest reliabilita
mezipoložková spolehlivost (Cronbachova alfa nad 0,80)
inter-rater a intra-rater spolehlivost

Postup expertního hodnocení

Pět nezávislých psychologů se specializací v oblasti psychodiagnostiky, psychometriky a klinické psychologie provedlo expertní hodnocení jednotlivých položek WORKtestu. Hodnocení proběhla samostatně, bez konzultace. Míra shody byla stanovena pomocí intra-třídy korelačního koeficientu (ICC) s výslednou hodnotou ICC = 0,84. Tato hodnota potvrzuje vysokou konzistenci a spolehlivost metody.

Validita (platnost měření)

Validita určuje, zda test skutečně měří to, co měřit má. WORKtest prokázal:

Typy validity

konstruktovou validitu (porovnání s obdobnými nástroji)
diskriminační validitu (rozdíly mezi známými skupinami)
prediktivní validitu (shoda s reálným chováním)
konvergentní validitu (souhlas s teorií)
obsahovou a face validitu (posouzení odborníky)

Psychometrická analýza WORKtestu

Při standardizaci a validaci psychodiagnostického nástroje WORKtest byly aplikovány rozsáhlé psychometrické a statistické postupy, které odpovídají doporučením EFPA a APA. Cílem bylo ověřit validitu, reliabilitu a prediktivní sílu WORKtestu pro HR praxi.

Statistické metody:

kategorizace slovních asociací – analýza významové struktury výběrového chování
analýza kontrastních skupin – porovnání výsledků mezi předem definovanými skupinami
metoda shody mezi respondenty a posuzovateli (inter-rater agreement) – pro zvýšení objektivity hodnocení
zpětná vazba od respondentů – analýza vnímané relevance a srozumitelnosti testu
test-retest srovnání – posouzení stability výsledků v čase
korelační, regresní a shluková analýza – zkoumání vztahů mezi proměnnými a strukturou dat
výpočet Cronbachovy alfy – ověření vnitřní konzistence a reliability škál
kontingenční tabulky a testy chí-kvadrát – analýza vztahů mezi kategoriálními proměnnými
Mann-Whitneyho U test, Kruskal-Wallisův test, Kappa koeficient, Studentův t-test – pro ověření rozdílů a shod ve skupinách
explorativní faktorová analýza (EFA) – identifikace latentních dimenzí ve struktuře osobnostních rysů

Statistické výpočty byly provedeny v prostředích MS Excel, Statistica, SPSS a dalších analytických systémech. Tento metodologický rámec zajišťuje vysokou psychometrickou přesnost, opakovatelnost výsledků a vědeckou validitu WORKtestu.

Tři úrovně standardizace psychodiagnostického nástroje

Podle Urbánka (2011) zahrnuje standardizace:

Přesný popis testu, způsobu použití a jeho administrace – zajišťuje objektivitu ve smyslu konzistentního sběru dat.
Tvorba norem – umožňuje porovnávání mezi jednotlivými respondenty v rámci populačního rámce.
Dokladování validity, reliability a teoretického zakotvení – test musí být empiricky svázán s psychologickými konstrukty, které měří.

Tento úvodní rámec poskytuje teoretické i praktické zázemí pro porozumění validizačním studiím systému WORKtest. WORKtest je validní, reliabilní a objektivní psychodiagnostický nástroj, který odpovídá psychometrickým kritériím a představuje preferovanou volbu pro práci s lidským potenciálem.

Validizační studie WORKtestu: Přehled výzkumných projektů

Validizační výzkumy WORKtest 2009–2011 – test-retest spolehlivost a psychometrická analýza

V letech 2009 a 2011 byla prováděna validizace systému WORKtest zaměřená na test-retestovou reliabilitu (intra-rater reliability).

Do výzkumu bylo zapojeno celkem 1 678 respondentů, přičemž opakované testování proběhlo po 6 týdnech. Korelační koeficienty mezi prvním a druhým testováním se u jednotlivých stupnic pohybovaly v rozmezí 0,86–0,94, což dokládá vysokou míru spolehlivosti měření. Spolehlivost výsledků byla zjišťována pro 300 kritérií napříč osmi hlavními oblastmi psychodiagnostického auditu:

Morální stabilita
Interpersonální schopnosti a dovednosti
Obchodní schopnosti a dovednosti
Výkonové předpoklady
Psychická stabilita
Styly myšlení
Motivace
Rizika a limity

Z výzkumu vyplývá, že pokud je opakovaně měřeno stabilními nástroji neměnné vlastnosti, pak jsou výsledky relativně stabilní a neměnné, pokud u testované osoby nedošlo k výrazné změně stavu. Pro firmy a HR specialisty to znamená, že systém WORKtest poskytuje důvěryhodná a opakovatelná data, která lze spolehlivě využít pro dlouhodobé sledování rozvojových trendů, výběrová řízení i predikci výkonnosti zaměstnanců.

Validizační výzkum WORKtestu 2011–2012 – metoda shody a expertní korelace

V letech 2011 až 2012 byla provedena validizace nástroje WORKtest pomocí metody shody – tedy srovnání výsledků sebehodnocení, externího hodnocení a výsledků WORKtestu.

Validizace byla provedena na vzorku 79 osob pracujících v jedné organizaci a zaměřena na 245 kritérií, která byla využita pro tvorbu kompetenčních modelů.

Průměrná shoda mezi výsledky WORKtestu a skupinovým hodnocením činila 88 %. Nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi průměry a rozptyly jednotlivých skupin, což ukazuje na konsistentní vnímání hodnotících kritérií mezi posuzovateli.

Celková korelace výsledků dosáhla hodnoty 0,51 (p <0,05). Výsledky tedy spolu významně korelují a potvrzují vzájemný vztah míry shody mezi skupinami hodnotitelů.

Kappa koeficient rovněž potvrdil významnou úroveň shody mezi hodnotícími skupinami.

Z výzkumu vyplývá, že nástroj WORKtest je spolehlivý i v rámci hodnocení více zdrojů (self-assessment a peer review). Pro HR a firemní praxi to znamená, že WORKtest může být důvěryhodně používán pro tvorbu kompetenčních modelů, týmovou diagnostiku i validaci manažerských rozhodnutí.

Výzkumné projekty WORKtestu 2012 – korupční odolnost a validita výstupů

Výzkum korupční odolnosti – veřejný projekt

Výzkum byl realizován prostřednictvím dobrovolné online aplikace na stránce rizikové chování zaměstnanců na vzorku 700 respondentů. Cílem bylo získat zpětnou vazbu od respondentů ohledně míry korupční odolnosti a porovnat ji s výsledky WORKtestu. Diagnostika obsahovala 32 hodnoticích kritérií.

Audit se zaměřoval na čtyři hlavní oblasti:

Korupční odolnost, spekulace, manipulace, klientelismus, úplatkářství
Morální stabilita, etika, důvěryhodnost
Psychická stabilita
Motivace

Výsledky ukázaly, že rizikovému chování nejvíce inklinovali muži a ženy ze středního managementu, zatímco nejméně rizikoví byli muži z TOP managementu.

Validace míry shody – interní HR studie

Na vzorku 240 zaměstnanců na klíčových pracovních pozicích středního a TOP managementu proběhlo dvojfázové šetření:

Psychometrické měření prostřednictvím WORKtestu (N = 240)
360° zpětná vazba od kolegů a nadřízených (N = 89)
Cílem studie byla analýza rizikového potenciálu a míry shody výstupů WORKtestu s hodnocením okolí.
Shoda výsledků dosáhla 94,2 %, což potvrzuje validitu a vysokou výpovědní hodnotu nástroje pro diagnostiku rizikového chování populace.
Dílčím cílem výzkumu byla deskriptivní analýza rizikového potenciálu zaměstnanců se zaměřením na spolehlivost a korupční odolnost, dále na zjištění míry shody se samotnými výsledky WORKtestu.

Z výzkumu vyplývá, že WORKtest dokáže efektivně identifikovat rizikové faktory chování a potvrdit svou platnost i v konfrontaci s externími hodnotiteli. Pro firmy je to důkaz, že tento nástroj může být bezpečně nasazen při výběru, rozvoji a auditu etiky managementu i běžných zaměstnanců.

Psycholingvistická studie 2014–2015 – analýza slovních asociací a validace obrazových podnětů

V letech 2014–2015 byla realizována rozsáhlá psycholingvistická studie zaměřená na verbální asociace podnětových obrázků ve WORKtestu.

Do výzkumu bylo zapojeno n=8 072 respondentů, kteří vygenerovali celkem 50 090 slovních asociací. Cílem bylo identifikovat vysokofrekvenční, sémanticky univerzální slovní asociace, které odpovídají základním geometrickým tvarům použitým v testu.

Po kategorizaci asociací bylo možné porovnat výstupy respondentů s odborně vytvořenými popisy tvarů, čímž došlo k empirickému potvrzení sémantické validity obrazových podnětů.

Výstupem studie je interní zpráva čítající 229 standardizovaných stran, která slouží jako podklad pro standardizaci testu a vývoj nových profilů či auditů.

Z výzkumu vyplývá, že popisy jednotlivých tvarů v WORKtestu se významně shodují s přirozenými verbálními asociacemi respondentů. Pro HR praxi je to důkaz, že obrazové podněty WORKtestu mají silný sémantický základ a lze je využít k přesné diagnostice hlubších osobnostních vzorců.

Validizační studie WORKtestu 2016 – obchodní a manažerské kompetence, profesní profilace v HR

Nálezy ke vztahu mezi obchodníky a obchodními a prodejními kompetencemi (N = 1322)

Audit obchodních a prodejních dovedností a schopností (ucelený soubor 36 měřených kritérií) se jeví jako dostatečně validní pro diferencování obchodníků a předvídání, kdo má výborné, a kdo naopak nedostatečné předpoklady k úspěšnému výkonu povolání v obchodním oboru.

Nálezy ke vztahu mezi TOP managementem a administrativními pracovníky a manažerskými a administrativními schopnostmi a dovednostmi (N = 894)

Ne všechny položky jsou významné pouze pro výkon manažerské funkce. Manažeři skórují významně výše v jim určených položkách týkajících se plánování aktivit a komunikačních schopností. Při studiu položky Patnáctero asistentky ale zjistíme, že hlavním indikátorem jsou organizační dovednosti a koncepční přístup k práci, což se řadí mezi manažerské kompetence.

Výsledkem je zjištění, že studie prokázala, že zkoumané položky jsou dostatečným diskriminujícím nástrojem rámcového diagnostikování klíčových manažerských schopností a dovedností.

Nálezy ke vztahu mezi humanitním a technickým zaměřením a vybranými položkami prosociálního chování a na klienta orientovaný přístup (N = 1066)

Ze zjištěných nálezů lze vyvodit značnou odlišnost skupiny humanitně zaměřených oborů a povolání od technicky zaměřených oborů vysokou dovedností navázat kontakt, emoční inteligencí, empatií, zákaznickou orientací a vstřícným přístupem k druhým, ochotou pomoci a uměním efektivně motivovat druhé, sociální zralostí, kolegialitou, nestranností, ohleduplností, přátelskostí a schopností koučování. Humanitně zaměření jedinci také dokážou lépe argumentovat. Položky Emocionální zralost a Věcná a konstruktivní komunikace nevykazují signifikantní rozdíly.

Z výzkumu vyplývá, že výsledky tohoto výzkumu potvrzují vysokou schopnost nástroje WORKtest spolehlivě identifikovat klíčové profesní kompetence v oblasti obchodu, řízení i zákaznického přístupu. To přináší zásadní přínos pro HR oddělení i vedení firem při výběru a rozvoji zaměstnanců s vysokým potenciálem.

Validizační studie WORKtestu 2017 – SPARO, D-2 a rizikové chování řidičů

1. Shluková analýza (N = 214)

V této studii byly analyzovány údaje WORKtestu, testu SPARO a testu D-2 u 214 řidičů (profesionální, vybodovaní a se zákazem řízení). Shluková metoda byla realizována ve dvou fázích: Wardova metoda a metoda K-průměr s předem stanoveným počtem shluků. Shluková analýza byla provedena pro pětishlukové řešení.

Analýza umožňuje rozlišit 5 clusterů, což poukazuje na schopnost testu rozlišovat mezi problémovými řidiči.

Shluk 1: Psychická a emoční stabilita, odolnost a zralost
Shluk 2: Integrita osobnosti
Shluk 3: Zvláštnosti chování problémových řidičů, Agresivita
Shluk 4: Abnormální osobnost problémových řidičů
Shluk 5: Zvláštnosti chování, Lehkomyslnost řidiče

Výsledkem je zjištění, že WORKtest umožňuje rozlišit různé skupiny řidičů podle projevů rizikového chování na silnici.

2. Audit bezpečnosti a rizikových faktorů u řidičů (N = 214)

Byl analyzován vztah mezi typem řidiče a jeho rizikovostí. Výsledky profesionálních a rizikových řidičů byly porovnány pomocí t-testů. Cílem bylo zjistit predikční validitu zjišťovaných rizikových faktorů.

Ze zjištěných nálezů jsou patrné výrazné signifikantní rozdíly mezi skupinami v následujících faktorech:

Impulzivita
Intenzivní prožívání a záliba v adrenalinu
Lehkomyslnost a neodpovědnost
Roztěkanost, roztržitost a nesoustředěnost
Sklon k užívání návykových a psychotropních látek
Spoléhání na náhodu a nedbalost
Tendence se předvádět
Únavový syndrom, syndrom vyhoření

Výsledkem je zjištění, že WORKtest umožňuje cíleně rozlišovat rizikové řidiče od profesionálních. Z výzkumu vyplývá, že výsledky této studie potvrzují praktickou využitelnost WORKtestu v oblasti dopravní bezpečnosti a prevence rizikového chování, a to zejména pro HR, bezpečnostní složky a firmy zaměstnávající řidiče.

Validizační studie WORKtestu 2017 – korelace s dotazníky a využití v HR

1. Studie příležitostí využití WORKtestu jako zástupce dotazníkových metod (N = 175)

Cílem této studie bylo na základě statistických metod (Mann-Whitney, korelační analýza a regresní analýza) vytvořit algoritmy výběru obrazců, které by odpovídaly jednotlivým stupnicím dotazníku. Pomocí námi vyvinutých algoritmů byla dosažena korelace mezi primárními škálami v dotazníku SPARO a jejich „klony“ v Auditu WORKtest – SPARO, která se pohybovala v rozmezí 0,56–0,98.

Získané výsledky poukazují na možnost využití WORKtestu jako alternativy dotazníkových metod.

Výsledkem je zjištění, že WORKtest lze spolehlivě používat místo dotazníku SPARO pro cílovou skupinu řidičů.

2. Rozšíření popisů tvarů a korelace s psychodiagnostickými nástroji

V rámci této studie byly rozšířeny popisy tvarů obsažených v testu. Do popisu byly přidány významné korelace mezi tvary WORKtestu a škálami psychodiagnostických nástrojů MMPI–2, d2–R a SPARO.

Závěrem lze konstatovat, že WORKtest umožňuje vytvářet nové personální profily a audity díky propojení s ověřenými metodikami.

Významným přínosem WORKtestu oproti tradičním dotazníkům je jeho odolnost vůči stylizaci – respondenti nemohou vědomě ovlivnit své odpovědi, což zajišťuje vyšší autenticitu výsledků. Tím WORKtest rozšiřuje a v mnoha případech nahrazuje dotazníkové metody, čímž přináší vyšší spolehlivost do psychodiagnostické praxe.

Z výzkumu vyplývá, že WORKtest poskytuje efektivní nástroje pro komplexní psychologické profilování a může být účinně využit v HR praxi, zejména v oblasti výběru zaměstnanců, jejich rozvoje a interní diagnostiky kompetencí.

3. Možnosti identifikace duševních poruch a predikce civilizačních onemocnění

Na základě dlouhodobého sledování dat (více než 10 let) bylo zjištěno, že WORKtest umožňuje včasně indikovat projevy duševních poruch i civilizačních onemocnění.

Mezi sledované oblasti patří například rizikové faktory spojené s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, chronickým únavovým syndromem a dalšími běžnými somatickými a psychosomatickými projevy.

Tento výzkum má explorativní charakter a je v současné době ve fázi navazující klinické validace, která bude realizována ve spolupráci s odbornými zdravotnickými pracovišti.

Z výzkumu vyplývá, že WORKtest má potenciál stát se inovativním nástrojem pro časné zachycení zdravotních rizik, což je vysoce relevantní nejen pro HR, ale i pro prevenci ve firemní i zdravotnické praxi.

Validizační studie WORKtestu 2018 – psychometrická analýza

1. Validizační studie testu „Partnerské vztahy“ (N = 5 789)

Test se zaměřuje na kombinaci 5 základních rovin (Osobnost, Psychika, Vztahy, Sexuální chování a Rizikové faktory chování), které jsou seřazeny do 24 různých kritérií.

Výsledkem je zjištění, že korelace mezi položkami nejsou v rozporu ani mezi sebou, ani s teoretickým modelem, na němž je test postaven. Korelace se pohybují v rozmezí 0,55–0,87. Výyxtupy partnerskýchj vztahu najdete na www.partnerstest.cz a www.peopletest.cz

2. Psychometrické vlastnosti škál PartnersTestu (N = 10 078)

Byla stanovena vnitřní konzistence pomocí Cronbachova alfa (α):

Osobnost v sexuálním chování: α = 0,77
Vztahy: α = 0,78
Rizikové faktory chování: α = 0,81
Psychika: α = 0,92

Všechny korelace mezi položkami jsou kladné a statisticky významné (rozmezí 0,36–0,87), žádná položka nemusela být vyřazena.

Test-retest reliabilita byla stanovena na vzorku 326 respondentů:

Psychika: r = 0,59
Vztahy: r = 0,61
Rizikové faktory chování: r = 0,51
Osobnost v sexuálním chování: r = 0,60

Závěrem lze konstatovat, že PartnersTest prokázal velmi dobré psychometrické vlastnosti, vysokou vnitřní konzistenci a spolehlivou test-retest reliabilitu.

3. Psychometrické vlastnosti škál Auditu korupční odolnosti, loajality a spolehlivosti (N = 9 827)

Stanovené hodnoty Cronbachova alfa (α):

Bezpečnost: α = 0,86
Morální stabilita: α = 0,85
Motivace a volní vlastnosti: α = 0,83
Psychická stabilita: α = 0,76

Korelace mezi položkami se pohybují v rozmezí 0,23–0,85, všechny jsou statisticky významné.

Výsledkem je zjištění, že tento audit má dobré psychometrické vlastnosti a je vhodný pro posuzování loajality, spolehlivosti a rizikového chování.

4. Validizační studie škál Úzkost a Deprese (N = 190)

Cílem bylo ověřit kriteriální souběžnou validitu mezi WORKtestem a testem MMPI-2.

Soubor a metodika: N = 190, analýza probíhala mezi 2016–2018. Byly použity položky WORKtestu s jednoznačným popisem, které odpovídají škálám testu MMPI-2 (Úzkost a Deprese).

Výsledky:

Úzkost ve WORKtestu koreluje s MMPI škálami A, ANX a Pt – korelace jsou silné a vzájemně nekolidují.
Deprese ve WORKtestu koreluje s MMPI škálami D a D-O – korelace jsou silné a nekolidují. Více informací zde.

Závěrem lze konstatovat, že WORKtest prokázal vysokou míru korespondence s MMPI-2 v oblastech úzkosti a deprese, čímž prokázal dobrou kriteriální souběžnou validitu.

Z výzkumu vyplývá, že WORKtest nabízí komplexní, vědecky ověřený nástroj, který je spolehlivý, validní a prakticky použitelný v HR i psychodiagnostické praxi.

Výzkumné projekty a studie WORKtestu 2019–2020

1. Vlastnosti sexuálního chování uživatelů sociálních sítí Facebook (N = 376)

Cílem bylo provést studii sexuálního chování uživatelů sociální sítě Facebook. V rámci výzkumného programu proběhla od 12. do 31. 10. 2018 krátká studie zaměřená na sexuální chování uživatelů této sítě. Celkem bylo dotazováno 376 osob ve věku od 18 do 47 let (průměr = 25 let, směrodatná odchylka = 6,12), z toho 97 mužů a 279 žen. Vzhledem ke složení vzorku lze považovat data za reprezentativní pro poměrně vymezenou skupinu uživatelů Facebooku se zájmem o téma sexuality.

Součástí výzkumu byla srovnávací analýza rozdílů mezi skupinami: muži–ženy, rodinný stav (svobodní, ve vztahu, ženatí/vdané) a věk. Pro věkové srovnání byl použit koncept „Generace“ dle Williama Strausse a Neila Howea (Generace X, Y, Z). K analýze statistické významnosti rozdílů byly použity neparametrické testy: Mann-Whitney U test (pro dvě skupiny) a Kruskal-Wallis H test (pro tři skupiny). Výsledky byly signifikantní na hladině významnosti p <0,05. Výzkum zde.

Výsledkem je zjištění, že:

Muži ve srovnání se ženami vykazují výrazně vyšší míru sexuální aktivity a častěji se ztotožňují s lidmi vyhledávajícími virtuální sex, který vnímají jako každodenní potřebu života.

Rodinný stav má vliv na sexuální aktivitu: nejvyšší hodnoty vykazují osoby „ve vztahu“, nižší u osob v registrovaném vztahu a nejnižší u ženatých/vdaných.

Muži vykazují významně vyšší skóre genitálního typu sexuálního chování než ženy.

Typy motivace sexuálního chování se u mužů a žen řadí ve stejném pořadí: kreativní typ, genitální typ, stabilizační typ, konzervativní typ.

Muži preferují kreativní a genitální typ sexu, přičemž stabilizační a konzervativní typy nedosahují vysokých hodnot.
Ženy preferují především kreativní typ sexu.

S věkem se snižuje význam sexuální věrnosti jako hodnoty a sex je stále častěji vnímán jako každodenní potřeba. Jedinci vyhledávající virtuální sex si připisují vyšší sexuální aktivitu, vnímají sex jako nástroj eliminace napětí či frustrace a spadají do kategorie „flirtující svůdce a provokatér“. Tito jedinci se neztotožňují s monogamií a nevnímají sexuální věrnost jako důležitou hodnotu ve vztahu.

Z výzkumu vyplývá, že WORKtest je schopen analyzovat a diferencovat specifické vzorce sexuálního chování, přičemž získaná data jsou relevantní pro porozumění vztahovým a behaviorálním tendencím v populaci uživatelů sociálních sítí.

Výsledky této studie lze efektivně využít při online diagnostice sexuálních a vztahových tendencí u cílových skupin. WORKtest tímto potvrzuje svou schopnost zachytit behaviorální vzorce v digitálním prostředí, což je přínosné pro HR, klinickou psychologii i tvorbu digitálně zaměřených programů duševního zdraví.

Psychometrický a praktický význam

Tato studie potvrzuje, že WORKtest dokáže efektivně analyzovat vzorce sexuálního chování a je schopen odhalit hlubší psychologické charakteristiky jedinců na základě chování v online prostředí. Díky své odolnosti vůči stylizaci odpovědí nabízí vyšší autenticitu a validitu výsledků než tradiční dotazníky.

2. Energetické aspekty – srovnávací analýza pracujících a studentů pomocí WORKtestu (N = 758)

Cílem studie bylo porovnat dvě skupiny probandů ve věku 21–26 let – studenty a pracující – a zjistit, zda mezi nimi existují statisticky významné rozdíly v oblasti výkonu, motivace a rizikových faktorů chování.

Analýza proběhla prostřednictvím psychodiagnostického systému WORKtest v letech 2018–2019, na souboru 758 osob:

Studenti (N = 274)
Pracující populace (N = 484)

Výsledky srovnávací analýzy:

Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v oblasti kritéria rizikových faktorů – „Obavy z učitele (strach z autorit)” mezi studenty a pracujícími.
Studenti dosahují vyšší energetické, motivační a výkonnostní úrovně než jejich vrstevníci v pracovním procesu.
U studentů byly zaznamenány vyšší hodnoty ve všech kritériích rizikových faktorů, které mohou omezovat výkon a snižovat efektivitu chování.
WORKtest umožnil detailně odhalit psychodiagnostické rozdíly mezi mladou studující a pracující populací. Výsledky mohou být využity v personalistice, školství a poradenství při zohlednění odlišných potřeb těchto skupin. Více info zde.

3. Diskriminační možnosti geometrických tvarů při diagnostice individuálních zvláštností

Cílem této studie bylo upřesnit popisy tvarů získaných v rámci validizačního výzkumu z roku 2017, a to na větším vzorku respondentů, kteří absolvovali psychodiagnostický systém WORKtest a zároveň dotazníky MMPI–2 a NEO-Pi-R. Cílem bylo ověřit diskriminační validitu geometrických tvarů, které jsou základem systému WORKtest.

Metodika:

Použité nástroje: MMPI–2 (N = 190), NEO-Pi-R (N = 201).
Validita byla ověřována pomocí algoritmu čtyřbuněčné korelace.
Pro každou položku WORKtestu a odpovídající výstupy z obou testů byla vytvořena kontingenční matice 2×2 a aplikován test χ² (chi-kvadrát).

Výsledky výzkumu

Analýza prokázala, že pouze jeden z geometrických tvarů nevykazoval dostatečnou diskriminační schopnost.
Ostatní tvary měly dostatečně silnou korelaci s odpovídajícími škálami z NEO-Pi-R a MMPI–2.
To potvrzuje, že algoritmus ve WORKtestu, kdy proband vybírá 9 tvarů z 51, má dostatečnou diskriminační sílu pro odlišení individuálních zvláštností.

Z výzkumu vyplývá, že WORKtest disponuje validním systémem výběru geometrických tvarů, který umožňuje spolehlivou diagnostiku osobnostních rysů a je plně srovnatelný s mezinárodně uznávanými dotazníky typu MMPI–2 a NEO-Pi-R.

4. Rozšíření teoretických základů diagnostiky WORKtest podle nových studií v psychologii

Cílem této části výzkumu bylo analyzovat a aktualizovat teoretické základy systému WORKtest na základě nových vědeckých studií z oblasti psychodiagnostiky, psychogeometrie a tvarové psychologie.

Tyto obory se zaměřují na to, jak výběr a vnímání geometrických tvarů odráží individuální osobnostní rysy, mentální nastavení a rizikové faktory chování. Analýza nových poznatků umožnila vylepšit metodologické základy testu a podpořit vědeckou validitu WORKtestu jako diagnostického nástroje pro HR, klinickou psychologii a behaviorální analýzu.

Výsledky této analýzy jsou shrnuty v přehledné tabulce dostupné zde.

Z výzkumu vyplývá, že teoretická východiska WORKtestu jsou v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky a potvrzují jeho použitelnost jako moderního a validního nástroje psychodiagnostiky.

5. Upřesnění popisů tvarů WORKtestu na rozšířeném vzorku dotazníků MMPI–2

Cílem této validizační studie bylo zpřesnit popisy geometrických tvarů používaných v systému WORKtest, a to na základě srovnání s výsledky dotazníku MMPI–2 u většího vzorku respondentů (N = 230). Tito probandi absolvovali jak WORKtest, tak standardizovaný MMPI–2, což umožnilo detailní porovnání obou nástrojů.

Výzkum navázal na dřívější studii z roku 2017 a zaměřil se na statisticky významné korelace mezi jednotlivými tvary WORKtestu a škálami MMPI–2. Výsledky ukázaly, že pomocí těchto korelací lze definovat nové psychodiagnostické profily s vyšší mírou přesnosti a praktické využitelnosti.

Z výzkumu vyplývá, že WORKtest dokáže na základě srovnání s MMPI–2 vytvářet spolehlivé a validní psychodiagnostické profily, čímž se potvrzuje jeho odborná relevance pro použití v psychologii, personalistice a behaviorální diagnostice.

Validizační studie WORKtestu 2021–2024 – Rozšíření aplikace a validace

Upgrade vysokých škol a pracovních pozic (2020–2021)

V roce 2020-2021 byl proveden a dokončen velký upgrade na Vysoké školy, kde byla provedena revize stávajících vysokých škol a doplnění vysokých škol o nově vzniklé, či současné s rozšířením oborů a fakult.

V roce 2020-2021 byl proveden a dokončen upgrade Katalogu pracovních pozic v designu STANDARD. Katalog pracovních pozic byl zredukován na počet 2000 pracovních pozic zařazených do 21 pracovních oborů. Katalogy pracovních pozic tvoří významnou část psychodiagnostiky WORKtest, které složí pro měření vhodnosti uchazečů o zaměstnání (kandidátů) či stávajících zaměstnanců na pracovní pozice. Uživatel tak zjistí, zda bude kandidát či zaměstnanec plnit očekávání firmy plynoucí z popisu pracovní pozice.

2. Srovnávací analýza WORKtestu a dotazníku TVP u řidičů (2020–2022)

V roce 2020–2022 byla provedena srovnávací analýza – diferenciální schopnosti WORKtestu a dotazníku TVP (inventář dopravně relevantních charakteristik osobnosti) – při diagnostice řidičů na vzorku 306 probandů.

Cílem této studie bylo prozkoumat kriteriální validitu nejrůznějších hodnotících položek WORKtestu, které popisují různé aspekty rizikového chování řidičů. V této studii jsme provedli srovnávání výsledků zkoumaných osob (řidičů) dosažených ve WORKtestu s výsledky dosaženými v dotazníku TVP. Tento dotazník je poměrně nový, zaměřený na diagnostiku chování řidičů v dopravních situacích. V naší studii jsme použili psychodiagnostiku WORKtest a Inventář dopravně relevantních charakteristik osobnosti (TVP), adaptovaný na českou populaci, vydaný Hogrefe-Testcentrum.

Výsledkem je zjištění, že:

Řidiči, kteří mají větší počet přestupků zapsaných v Evidenční kartě řidiče mají nižší výsledky u dopravně specifické emocionální lability, svědomitosti a bagatelizace (zjišťované WORKtestem).
Počet přestupků, uvedených v Evidenční kartě řidiče, koreluje negativně s výsledky u zjišťovaných položek ve WORKtestu, jako jsou: Kolegialita; Předcházení a zvládání konfliktů; Pozornost a koncentrace; Přizpůsobivost a tolerance; Reakční a pohybové schopnosti; Sociální zralost.
Počet bodů, uvedených v Evidenční kartě řidiče koreluje negativně se zájmem o profesi řidiče, pozitivně s položkou Systematičnosti.
Podle dotazníku TVP profesionální řidiči mají statisticky významné vyšší hodnoty na stupnicích – Extroverze; Vysoká otevřenost ke zkušenosti; Vysoká dopravně specifická otevřenost ke zkušenosti; Vysoká dopravně specifická přívětivost.
Podle metody WORKtest vybodovaní řidiči a řidiči se zákazem řízení mají statisticky významné hodnoty u položky Agresivita.

Z výzkumu vyplývá, že výsledky psychodiagnostického nástroje WORKtest poukazují na rozdíl mezi jeho diagnostickou citlivostí a dotazníkem TVP (Inventář dopravně relevantních charakteristik osobnosti) v různých aspektech zjištěného chování řidičů. Obě metody je tak možné považovat za vzájemně se doplňující, komplementární psychodiagnostické nástroje, které ve společném použití přispívají ke komplexní psychodiagnostice řidičů. Dále bylo zjištěno, že WORKtest v některých oblastech rizikového chování řidičů zachycuje odlišnosti citlivěji než TVP, což potvrzuje jeho validitu v praktickém využití. Výsledky současně ukazují, že zájem o profesi řidiče a ztotožnění se s rolí řidiče profesionála nemá přímý vliv na snížený počet dopravních přestupků, jak by se mohlo předpokládat. Naopak zde byla zjištěna pozitivní korelace – profesionální řidiči, kteří obvykle najedou více kilometrů a tráví více času na silnicích, mají vyšší pravděpodobnost, že se dostanou do záznamů dopravní policie, což může ovlivnit počet přestupků nezávisle na jejich profesní motivaci. Studie zde.

Praktická doporučení pro personalisty a firemní HR z validizačních studií

Na základě získaných poznatků se doporučuje využívat WORKtest v kombinaci s dalšími nástroji, jako je dotazník TVP, pro komplexní hodnocení osobnosti řidičů. Kombinované použití těchto metod umožňuje identifikaci rizikového chování, které nemusí být zachyceno pouze jedním nástrojem. Pro dopravní psychologii a oblast HR v dopravních firmách je vhodné zaměřit se nejen na zájem o profesi řidiče, ale také na faktory, které ovlivňují chování za volantem v reálných podmínkách. Dále se doporučuje pravidelné opakování testování, zejména u profesionálních řidičů, kteří najíždějí vysoký počet kilometrů, aby bylo možné včas identifikovat změny v jejich psychologickém profilu a rizikových charakteristikách. V praxi tak lze účinně předejít nežádoucím situacím na silnicích a podpořit bezpečnost v dopravě.

Validizační studie WORKtestu 2023–2024 – Stres a jeho vliv na motivaci zaměstnanců

1. Rozsah a cíl studie

V rámci této studie bylo analyzováno chování a pocity více než N=1300 respondentů napříč 21 různými obory a pracovními pozicemi. Hlavním cílem studie bylo prozkoumat, jak se škodlivý stres (distres) a pozitivní stres (eustres) projevují v rámci motivačních faktorů, a jak se tyto vztahy liší mezi muži a ženami. Tento výzkum přináší hlubší porozumění dynamice pracovního prostředí a nabízí cenné přehledy pro management a HR oddělení.

2. Metodika – distres, eustres a genderové srovnání

Bylo prozkoumáno, jak se škodlivý a pozitivní stres liší ve vztahu k motivačním faktorům, identifikovaly se klíčové motivační vlivy na výkon ve vztahu ke stresu, a rozlišilo se, jak se tyto vztahy liší mezi muži a ženami. Studie prokázala, že přímý vztah mezi stresem a motivací není výrazně silný, což poukazuje na komplexitu interakce mezi stresem a pracovní motivací. Proto byla studie rozšířena o další motivační ukazatele, kde byly zjištěny nové vzájemné korelace a genderové rozdíly v projevech distresu a eustresu.

3. Složitý vliv stresu na výkon – psychometrické zjištění

Z výsledků psychometrického měření pomocí WORKtestu bylo potvrzeno, že vliv stresu na pracovní výkon je složitý a nemůže být redukován na jednoduchou souvislost s motivací. Ačkoli korelace mezi stresem a některými motivačními faktory byly spíše slabé, bylo potvrzeno, že jak distres, tak eustres ovlivňují výkon prostřednictvím více než jen motivačních faktorů, včetně:

Psychického a fyzického zdraví – dlouhodobý distres může negativně ovlivnit psychické i fyzické zdraví, což vede ke snižování pracovního výkonu; naopak eustres může stimulovat výkon prostřednictvím pozitivního vzrušení a zvýšení pozornosti.
Rozhodování a řešení problémů – stres může ovlivnit schopnost efektivního rozhodování a řešení problémů; mírná úroveň stresu může zvýšit reaktivitu, zatímco vysoké úrovně distresu mohou vést k rozhodovací paralýze.
Týmové fungování – stres ovlivňuje interakce v týmu a komunikaci; eustres posiluje spokojenost a soudržnost, zatímco distres může vést ke konfliktům a narušení týmové práce.
Angažovanost a odhodlání – distres může způsobit vyhoření a nízkou angažovanost, zatímco eustres může zvyšovat odhodlanost a psychickou odolnost při překonávání výzev.
Motivační faktory – distres vykazoval silný dopad na různé motivační oblasti.

4. Genderové rozdíly ve vnímání stresu

Ze strategického benchmarku dat WORKtestu bylo zjištěno, že:

Muži: Eustres 54,5 %, distres 50,02 %
Ženy: Eustres 56,7 %, distres 51,7 %

Tyto genderové rozdíly potvrzují, že muži a ženy reagují rozdílnými způsoby na pozitivní i negativní stres, což má významné důsledky pro cílené HR intervence.

5. Sjednocený závěr

Z výzkumu vyplývá, že stres má na pracovní výkon složitý a mnohovrstevnatý dopad, který nelze zredukovat jen na jeho vztah k motivaci. I slabé korelace mezi stresem a motivací potvrzují, že práci ovlivňuje i psychické, fyzické, rozhodovací a sociální faktory; pozitivní stres může posílit výkon, zatímco distres často vede k vyčerpání a nižší produktivitě.

Lze konstatovat, že z výše uvedené studie plyne klíčové uvědomění, že složité vztahy mezi stresem a výkonem existují a mají významné důsledky pro pracovní prostředí.

Pro management a HR je podstatné najít správnou rovnováhu ve vytváření výzev a podporujícího prostředí, aby se maximalizoval pozitivní dopad stresu a minimalizovaly jeho negativní důsledky. Implementace strategií pro zvládání stresu, podpora zdravého pracovního prostředí a rozvoj odolnosti mezi zaměstnanci jsou zásadní pro udržení a zlepšení pracovního výkonu. Studie zde.

Praktická doporučení pro personalisty a firemní HR z validizačních studií

Implementujte strategie zvládání stresu (např. mindfulness, koučink) jako součást rozvojových programů, aby se maximalizoval přínos eustresu a minimalizoval negativní dopad distresu.
Školte manažery na identifikaci a zmírnění distresu a na podporu eustresu prostřednictvím strukturované zpětné vazby a adaptivního nastavení pracovních výzev.
Věnujte pozornost genderovým rozdílům ve stresových reakcích a přizpůsobte klíčové intervence podle individuálních potřeb zaměstnanců.
Využívejte WORKtest pro pravidelné psychometrické průzkumy ke sledování vývoje stresu, motivace a výkonu v týmu.
Zavádějte systematické měření klíčových faktorů (zdraví, rozhodování, týmová dynamika), aby bylo možné předcházet vyhoření a zlepšit „hlubokou pohodu“ na pracovišti.

Validizační studie WORKtestu 2024 – Angažovanost zaměstnanců

Psychometrická analýza angažovanosti u pracovníků

Validizační studie provedená na vzorku N = 160 zaměstnanců byla zaměřena na analýzu vztahu mezi angažovaností zaměstnanců a klíčovými psychometrickými proměnnými, které byly měřeny pomocí nástroje WORKtest. Nejvýraznější vztah byl identifikován mezi angažovaností a perspektivou profesního růstu (r = 0,75), zatímco pouze slabá korelace byla zaznamenána s loajalitou (r = 0,23) a prakticky žádný vztah s denní pracovní energií (r = -0,007).

Klíčová zjištění studie

Byla zjištěna silná korelace mezi angažovaností a perspektivou růstu (r = 0,75).
Slabá korelace byla identifikována mezi angažovaností a loajalitou (r = 0,23).
Mezi loajalitou a denní pracovní energií (produktivita) nebyl prokázán žádný vztah (r = -0,007).
Angažovanost byla podpořena proměnnými: iniciativa, kolegialita, uznání, profesní růst, flexibilita prostředí.

Psychometrická relevance a validita výsledků

Angažovanost byla měřena projektivně pomocí WORKtestu, což vylučuje sebe-hodnoticí zkreslení.
Získaná data potvrzují, že angažovanost odráží dynamické faktory růstu, nikoliv pouze statickou loajalitu.
Korelační analýza podpořila validitu interpretace angažovanosti jako samostatného psychologického konstruktu.

Praktická doporučení pro personalisty a firemní HR z validizačních studií

Angažovanost by měla být řízena primárně přes perspektivu růstu, nikoli pouze skrze loajalitu.
Je doporučeno investovat do profesního růstu, uznání výkonu a rozvojových nástrojů.
Angažovanost je vhodné měřit odděleně od jiných HR indikátorů (např. produktivity nebo loajality).

Z výzkumu vyplývá, že angažovanost zaměstnanců je psychometricky odlišná od loajality a vyžaduje specifický přístup při řízení lidí v organizaci. Využití nástroje WORKtest umožňuje přesně identifikovat dynamické složky angažovanosti, které se dají efektivně ovlivnit pomocí rozvojových a motivačních strategií. *Studie je chráněna autorskými právy firmy. Pro úplný přístup kontaktujte: ed@worktest.cz

2024 – Validizační studie WORKtestu: Lhaní ve firmách a psychometrické prediktory

Cíl a metodologie validizační studie

Cílem validizační studie bylo analyzovat psychometrické faktory ovlivňující tendenci k lhaní v pracovním prostředí, s důrazem na škály projektu WORKtest®. Na výzkumném souboru N = 7 980 respondentů napříč 22 pracovními obory byly identifikovány faktory s vysokou prediktivní silou pro sklon ke zkreslení reality, neetickému chování a manipulaci s informacemi.

Cíl a metodologie studie

Korelační analýza pomocí Pearsonova koeficientu
Projektivní metoda bez možnosti sebeprezentace
Průřezový vzorek napříč sektory a profesemi (22 oborů, 2 500+ rolí)
Metodologický rámec dle Urbánka (2011): přesný popis testu, normy a dokladování validity a reliability

Výsledky korelační analýzy

Silné korelace (r> 0,50):

Dual sitting (r = 0,68) – Konfliktní role zvyšují sklon k manipulaci s pravdou
Úzkostné stavy (r = 0,66) – Emoční nestabilita jako katalyzátor úhybného chování
Zkreslování výsledků (r = 0,66) – Vysoká míra stylizace a přizpůsobování
Nedotahování úkolů (r = 0,65) – Zakrývání nedostatečné výkonnosti
Ovlivnitelnost okolím (r = 0,65) – Konformita a podléhání sociálnímu tlaku
ADHD (r = 0,56) – Impulzivita a snížená sebekontrola
Vyhýbání se odpovědnosti (r = 0,56) – Únik před důsledky vlastního chování
Indiskrétnost (r = 0,53) – Neopatrnost v zacházení s informacemi
Prokrastinace (r = 0,52) – Tendence krýt vlastní neefektivitu
Krádeže (r = 0,51) – Porušování norem jako součást širšího vzorce chování

Středně silné korelace (r = 0,30–0,50):

Chybovost (r = 0,48) – Obranné lhaní kvůli opakovaným chybám
Ponechávání věcem volný průběh (r = 0,48) – Pasivní vyhýbání se zodpovědnosti
Pasivita (r = 0,42) – Nečelí realitě, raději se skrývá za nepravdu
Úplatkářství, korupce (r = 0,41) – Využití lži pro osobní prospěch
Únava (r = 0,41) – Snížená kapacita řešit situace pravdivě

Slabé a záporné korelace (r <0,30):

Konfliktnost (r = –0,13) – Přímé chování snižuje tendenci k manipulaci
Hostilita (r = –0,10) – Agresivní jedinci méně skrývají záměry
Spolehlivost (r = –0,10) – Důslednost a etická integrita brání lhaní

Interpretace výsledků a praktická doporučení

Heatmapa korelací potvrzuje, že sklon k lhaní je silně predikován faktory spojenými s impulzivitou, emoční labilitou, konfliktními rolemi, nízkou seberegulací a sociální konformitou. Negativní vztahy byly zjištěny u osobností, které projevují přímé a transparentní chování (např. konfliktnost, spolehlivost).

Praktická doporučení pro personalisty a firemní HR z validizačních studií

Zařadit screening důvěryhodnosti do náboru a rozvoje zaměstnanců
Pracovat s faktory jako úzkost, ovlivnitelnost, ADHD, nedotahování, které prokazatelně predikují rizikové chování
Podporovat etiku, otevřenost a bezpečné vyjadřování názorů ve firemní kultuře

Závěry validizační studie

Závěrem, lze na základě výzkumu konstatovat, že sklon k lhaní ve firmách není náhodný ani čistě situační – je měřitelný a spojený s konkrétními psychologickými charakteristikami. WORKtest dokáže tyto faktory identifikovat díky své projektivní metodice bez možnosti stylizace. Korelace nad r = 0,50 u klíčových škál dokládají vysokou prediktivní hodnotu testu.

WORKtest je psychometricky validní nástroj pro prevenci, screening a včasnou detekci rizikového chování v pracovním prostředí. Studie rozšiřuje důkazní základnu o psychometrické robustnosti systému a potvrzuje jeho využitelnost v HR praxi, compliance i řízení integrity. Více studie zde.

2024 – Validizační studie WORKtestu: Rizikové faktory ve výrobním prostředí

Cíl a metodologie studie

Bylo analyzováno rizikové faktory ovlivňující stabilitu, produktivitu a mezioborovou dynamiku ve výrobních společnostech. Data byla zpracována ze vzorku 746 zaměstnanců a analyzována metodikou WORKtestu. Studie byla zaměřena na identifikaci psychometrických rysů, které predikují rizika ve výrobě.

Použitá metodologie:

Hodnocení 746 zaměstnanců bylo provedeno pomocí projektivní metody WORKtestu, aby bylo eliminováno stylizaci.
Byla provedena korelační analýza mezi psychometrickými škálami.
Vzorek zahrnul 22 oborů a více než 2 500 pracovních rolí.
Využit byl metodologický rámec podle Urbánka (2011), zajišťující validitu, reliabilitu a objektivitu měření.

Výsledky korelační analýzy

Silné korelace (r ≥ 0,50)

Prokrastinace a konfliktnost (r = 0,61) – zaměstnanci s odkládáním úkolů vyvolávali konflikty → prediktor nestability týmu
Nevyzpytatelnost a prokrastinace (r = 0,55) – spojení mezi chaotickým chováním a odkládáním
Nevyzpytatelnost a konfliktnost (r = 0,52)
Prokrastinace a manipulativní prospěchářství (r = 0,53)
Konfliktnost a manipulativní prospěchářství (r = 0,53)
Ovlivnitelnost okolím (r = 0,65) – silná sociální konformita
ADHD (r = 0,56) – impulzivita vede k chybám
Vyhýbání se odpovědnosti (r = 0,56)
Indiskrétnost (r = 0,53) – neopatrné zacházení s informacemi
Prokrastinace a zpronevěra know-how (r = 0,52)
Krádeže (r = 0,51) – porušování interních norem

Středně silné korelace (r = 0,40–0,50)

Chybovost (r = 0,48) – obranné lhaní
Ponechávání věcem volný průběh (r = 0,48)
Pasivita (r = 0,42)
Úplatkářství/korupce (r = 0,41)
Únava (r = 0,41)

Slabé a záporné korelace (r <0,30)

Konfliktnost (r = –0,13) – svědčí o transparentnosti chování
Hostilita (r = –0,10)
Spolehlivost (r = –0,10) – důsledně spravedlivá jedinci méně lžou

Interpretace výsledků a doporučení pro HR

Byla potvrzena silná prediktivní síla faktorů jako prokrastinace, konfliktnost, manipulace, impulzivita a sociální konformita pro identifikaci rizik ve výrobních týmech. Negativní korelace s faktorům jako spolehlivost či hostilita ukazují, že přímé a transparentní chování snižuje sklon k lhaní.

Praktická doporučení pro personalisty a firemní HR z validizačních studií

Má být zařazen screening důvěryhodnosti v náboru i rozvoji pomocí WORKtestu.
Má být aktivně pracováno s faktory jako úzkost, ovlivnitelnost, ADHD, zpronevěra, nedotahování, resp. manipulace.
Je nezbytné podporovat firemní kulturu založenou na etice, otevřeném sdílení názorů a prevenčním zacházení s know-how.

Závěry validizační studie

Z výzkumu vyplývá, že tendenci ke lhaní ve výrobním prostředí nejsou nahodilé ani čistě situační – jsou měřitelné a spojeny s jasně definovanými psychologickými konstrukty. Silné korelace nad r = 0,50 potvrzují vysokou prediktivní hodnotu WORKtestu. Díky své projektivní metodice, která eliminuje stylizaci, je WORKtest psychometricky validním nástrojem pro identifikaci rizikového chování, efektivní screening i včasnou intervenci. Studie tím posiluje důkazní základnu robustnosti systému a potvrzuje jeho využitelnost v HR praxi, compliance a řízení integrity. *Studie je chráněna autorskými právy firmy. Pro úplný přístup kontaktujte: ed@worktest.cz

2024 – Validizační studie WORKtestu: Agilita ve výrobní společnosti

Agilita v oblasti lidských zdrojů je definována jako schopnost firem a zaměstnanců rychle reagovat na změny, adaptovat se na nové podmínky a efektivně zvládat nepředvídané výzvy. V rámci této studie byl analyzován vztah mezi agilitou a dalšími psychometrickými faktory ve výrobním prostředí. Výzkum byl proveden se 4 výrobními společnosti s počtem 787 zaměstnanců.

Cílem studie bylo identifikovat silné i slabší souvislosti a formulovat praktická doporučení pro zvyšování výkonnosti a udržitelnosti týmů ve výrobní sféře.

Použitá metodologie WORKtestu

Byl proveden interní průzkum mezi zaměstnanci výrobní firmy.
Byla nasazena diagnostika psychologických aspektů, stylu práce a well-beingu.
Byla aplikována korelační analýza vztahů mezi proměnnými.
Výsledky byly vizualizovány formou korelační matice.

Výsledky korelační analýzy

Silné korelace (r ≥ 0,60):

Vysoké pracovní nasazení a kritické myšlení (r = 0,76) – jedinci s vysokým nasazením často přistupují k úkolům analyticky a strategicky.
Sebemotivace a pracovní nasazení (r = 0,69) – silná vnitřní motivace je klíčovým předpokladem vysoké angažovanosti.
Kritické myšlení a řízení priorit (r = 0,62) – strategické plánování je úzce spojeno s rozvinutým kritickým myšlením.

Středně silné korelace (r = 0,40–0,60):

Mentální a emoční únava (r = 0,57) – Bylo zjištěno, že vyšší agilita je spojena s vyššími mentálními nároky.
Sebemotivace (r = 0,54) – Bylo potvrzeno, že agilní zaměstnanci mají větší tendenci dosahovat cílů.
Management priorit (r = 0,48) – Lepší schopnost řídit čas a účelně pracovat byla zjištěna u agilních jedinců.
Wellbeing (r = 0,43) – Agilita byla spojena s vyšší subjektivní pohodou.
Pracovní nasazení (r = 0,39)

Slabší korelace (r = 0,30–0,39):

Fyzická a psychická únava (r = 0,38)
Kritické myšlení (r = 0,32)
Adaptabilita (r = 0,32)

Interpretace a vzorce chování

Bylo zjištěno, že agilita posiluje výkonnost i subjektivní wellbeing, ale zároveň zvyšuje riziko mentální a emoční únavy. Nejvíce výtěžnými oblastmi byly sebemotivace a řízení priorit, zatímco na rizika v oblasti psychického komfortu bylo nutné upozornit. Faktory jako adaptabilita a kritické myšlení vykazovaly pozitivní, i když slabší korelace.

Praktická doporučení pro personalisty a firemní HR z validizačních studií

Podporovat sebemotivaci skrze agilní výcvikové programy
Rozvíjet systémy řízení priorit jako součást firemní kultury
Sledovat mentální a emoční únavu a zavádět preventivní opatření
Posilovat wellbeing pomocí cílených intervencí v oblasti adaptabilit a pracovního rytmu

Závěry validizační studie

Z výzkumu vyplývá, že agilita je komplexní psychometrický faktor, který souvisí se zvýšeným pracovním nasazením, vysokou motivací a zároveň se zátěží na mentální kapacitu jedince. Díky metodice WORKtest bylo možné přesně identifikovat jednotlivé vztahy bez zkreslení způsobeného stylizací respondentů. Studie potvrzuje praktickou využitelnost agility jako měřitelného a prediktivního prvku v řízení výkonnosti a zdraví pracovních týmů.

Z výzkumu vyplývá, že agilita pozitivně ovlivňuje klíčové psychologické faktory spojené s výkonností a subjektivní spokojeností zaměstnanců. Zároveň je nutné věnovat pozornost mentálnímu zatížení, které s vyšší agilitou může růst. WORKtest se v této oblasti osvědčuje jako účinný nástroj pro komplexní psychodiagnostiku a rozhodovací podporu ve výrobních společnostech.
*Studie je chráněna autorskými právy firmy. Pro úplný přístup kontaktujte: ed@worktest.cz

Interpretace zjištěných vzorců chování

Zjištěné korelace ukazují na psychometrickou robustnost agility jako prediktoru výkonnosti, motivace a duševní zátěže. Agilita se projevuje v kombinaci se sebemotivací, pracovním nasazením, ale i s mentální únavou. Pozitivní vztah k wellbeing potvrzuje, že v prostředí s odpovídající podporou může být agilita dlouhodobě udržitelná.

Klíčovým zjištěním je, že agilita není izolovanou schopností, ale komplexní psychologický konstrukt propojený s výkonností, motivací, i adaptabilitou.

2025 – Validizační studie WORKtestu: Firemní kultura, DNA firmy a generační kompatibilita generace „Z“

Cíl studie a výzkumné pozadí

Ve studii byla analyzována vlivová síla kulturní shody mezi zaměstnancem a organizací na klíčové HR ukazatele – adaptaci, fluktuaci a generační udržitelnost. Cílem bylo ověřit, jak kulturní shoda mezi jednotlivci a organizací ovlivňuje míru adaptace, fluktuaci a generační udržitelnost zaměstnanců, zejména generace Z.

Použitá metodologie

Výzkumný soubor byl tvořen N = 2853 respondenty napříč sektory a věkovými skupinami (Gen Z, Gen Y, Gen X)
Diagnostika byla provedena pomocí projektivního nástroje WORKtest, který měří podvědomé kulturní vzorce
Zkoumané dimenze: adaptabilita, výkon, vztahové klima, stabilita, inovační energie, hodnotová integrita
Použité statistické metody: Pearsonovy korelace, regresní analýzy, ANOVA, Cronbachova alfa

Klíčové výsledky

Kulturní shoda byla identifikována jako faktor s středně silným až silným vztahem k adaptaci (r = +0,42), retenci (r = +0,39) a nízké fluktuaci (r = −0,46)
Regresním modelem bylo predikováno 38 % rozptylu v retenci zaměstnanců na základě kulturní kompatibility (R² = 0,38, p <0,001)
Cronbachova alfa škál se pohybovala v rozmezí 0,81–0,91, což potvrzuje vysokou reliabilitu
Generace Z preferovala dimenze jako otevřenost, vztahové klima a hodnotovou integritu; zatímco generace X preferovala stabilitu a výkonovou orientaci Psychometrické vzorce chování

Bylo zjištěno, že projektivním nástrojem WORKtest byly odhaleny podvědomé kulturní vzorce, které tradiční dotazníky nezachycují. Kulturní shoda byla potvrzena jako silný prediktor adaptace, výkonnosti a retence. Výrazné rozdíly mezi generacemi poukázaly na různorodost hodnotových preferencí a stylu řízení napříč věkovými skupinami.

Praktická doporučení pro personalisty a firemní HR z validizačních studií

Měla by být měřena kulturní kompatibilita již při náboru a adaptaci – s využitím projektivní metody, nikoli pouze stylizovaných dotazníků
Kulturní profil firmy by měl být pravidelně sledován a analyzován z hlediska souladu s generacemi
Výstupy z WORKtestu by měly být používány pro řízení týmového rozvoje a engagementu
Kulturní profil by měl být vnímán jako strategický nástroj pro snížení fluktuace a zvýšení výkonnosti
WORKtest by měl být začleněn do strategického HR rozhodování

Závěry validizační studie

Z výzkumu vyplývá, že kulturní shoda mezi zaměstnancem a organizací významně ovlivňuje adaptaci, fluktuaci i generační stabilitu. WORKtest se ukazuje jako psychometricky robustní nástroj, který díky své vysoké validitě a reliabilitě umožňuje strategické řízení kulturní dynamiky firmy. Regresní modely potvrzují, že kulturní kompatibilita vysvětluje až 38 % variance v retenci – což je významná hodnota v kontextu HR výzkumu. *Studie je chráněna autorskými právy firmy. Pro úplný přístup kontaktujte: ed@worktest.cz

2025- Studie WORKtestu: Kompetenční audit ve finančním sektoru

Validizační rámec a předmět analýzy

Tato validizační studie byla zaměřena na analýzu kompetenčního profilu zaměstnanců v pojišťovacím sektoru (N = 114) pomocí nástroje WORKtest. Bylo zkoumáno, jak klíčové kompetence ovlivňují výkon, adaptabilitu a vzdělatelnost. Bylo potvrzeno, že výraznými prediktory rizik a slabých výkonů jsou únava, slabá obchodní odpovědnost a nedostatečná prioritizace. Doporučení byla zaměřena na selektivní rozvojové programy, vitality programy a koučink. Validita modelu byla podpořena benchmarkovým srovnáním a analýzou vztahů mezi kompetencemi.

Shrnutí klíčových zjištění

Výrazný podíl zaměstnanců byl zařazen do pásma „schopností“ (60,13 %), nikoliv způsobilostí.
Mezi největší slabiny byly zařazeny: únava (67,84 %), prokrastinace, obchodní odpovědnost (51,40 %), management priorit (53,26 %).
Silné kompetence tvořily stabilizační osu: charisma, zvládání zátěže, manažerské dovednosti.
Vzdělatelnost (60,24 %) a chuť ke vzdělávání (63,47 %) ukázaly na nutnost praktických, koučovacích metod.
Benchmarkem byly jako velmi vhodné vyhodnoceny metody: vitality programy, rozvoj agility a koučink.

Psychometrická kvalita a význam

Validita nástroje WORKtest byla doložena následujícími parametry:

Interní konzistence (Cronbachova alfa) se ve většině případů pohybovala mezi 0,82–0,91.
Projektivní charakter testu umožnil odhalení implicitních postojů a pracovních vzorců bez ovlivnění stylizací.
Kompetenční struktura byla ověřena jako odpovídající metadimenzím klíčovým pro výkon a adaptabilitu.
Hodnoty kompetencí byly porovnány s populačním průměrem a oborovým standardem v pojišťovnictví.
Byly analyzovány vztahové vazby – např. negativní korelace mezi únavou a obchodní odpovědností byla pozorována v 86 % případů.
Analýzou vztahových vazeb: Např. negativní korelace mezi únavou a obchodní odpovědností (pozorovaná v 86 % případů) ukazuje praktickou použitelnost dat pro predikci výkonu.

WORKtest jako nástroj nabízí kombinaci:

WORKtest jako nástroj nabízí kombinaci:

projektivní metodiky (měření bez vědomé manipulace)
situačních podnětů (realistické scénáře chování)
metadimenzionálního rámce (8 auditů výkonových a rizikových oblastí, celkem 300 kritérií)

Tato psychometrická báze činí z WORKtestu validní nástroj pro diagnostiku, predikci, výběr a rozvoj zaměstnanců s vysokou mírou generalizovatelnosti výsledků.
Bylo pracováno s projektivními a situačními komponentami, nikoli se sebehodnocením.

Model zahrnoval 8 hladin (metadimenze) a 20 kompetencí.
Data byla validována proti populační normě.
Vazby mezi kompetencemi byly analyzovány kvalitativně (např. únava → prokrastinace, charisma → přesvědčivost).

Praktická doporučení pro personalisty a firemní HR z validizačních studií

Mělo by být selektivně investováno do vzdělávání dle vzdělatelnosti a motivace.
Měl by být upřednostněn vitality program.
Doporučuje se zaměřit se na snižování únavy a podporu prioritizace.
Mělo by být vyloučeno plošné zavádění e-learningových programů bez validace absorpční kapacity.

Tato studie byla využita jako podklad pro strategické rozhodování v oblasti rozvoje lidských zdrojů v pojišťovacím sektoru. Její závěry byly plně podloženy psychometrickými daty a benchmarkovými vztahy.
Studie je chráněna autorskými právy firmy.

Závěry: Validita a využitelnost WORKtestu v psychodiagnostice a HR

Z výzkumu vyplývá, že na základě dostupných dat a interních validizačních studií lze WORKtest považovat za jeden z nejkvalitnějších psychodiagnostických nástrojů dostupných pro HR diagnostiku. Byla potvrzena jeho vysoká reliabilita (Cronbachova alfa 0,71–0,89), silná test-retest stabilita (r = 0,86–0,94) a konvergentní validita s uznávanými nástroji (např. Big Five, NEO-PI-R). Využití WORKtestu přináší firmám praktické přínosy v oblasti výběru, rozvoje i udržení talentů.

Praktická doporučení pro HR a firemní praxi

Implementace WORKtestu zvyšuje objektivitu výběrových rozhodnutí.
Výsledky mohou být využity pro tvorbu rozvojových plánů.
Pomáhá identifikovat osobnostní rizika a motivaci zaměstnanců.
Podporuje retenční strategie skrze predikci pracovní spokojenosti.

*Studie je chráněna autorskými právy firmy. Pro úplný přístup kontaktujte: ed@worktest.cz

Budoucnost psychodiagnostiky: Inovace a rozvoj WORKtestu

Sledujte nás dál, další studie chystáme.

Z výzkumu vyplývá, že na základě dostupných dat a interních validizačních studií lze WORKtest považovat za jeden z nejkvalitnějších psychodiagnostických nástrojů dostupných pro HR diagnostiku. Byla potvrzena jeho vysoká reliabilita (Cronbachova alfa 0,71–0,89), silná test-retest stabilita (r = 0,86–0,94) a konvergentní validita s uznávanými nástroji (např. Big Five, NEO-PI-R, DISC, MMPI, Spáro, D2, Hand test a další). Využití WORKtestu přináší firmám praktické přínosy v oblasti výběru, rozvoje i udržení talentů.

Zároveň byla v rámci desetiletého výzkumu prokázána relevance WORKtestu i v oblasti civilizačních onemocnění. Byly sledovány a vyhodnocovány psychologické a behaviorální souvislosti u více než 20 civilizačních nemocí, zejména u Parkinsonovy choroby, hypertenze, Alzheimerovy choroby, chronického únavového syndromu a syndromu vyhoření. Výsledky ukazují na potenciál WORKtestu při časné identifikaci rizikových znaků, neurobehaviorálních vzorců a predikci adaptační kapacity jedince v kontextu zátěžových faktorů. Zvláštní důraz je kladen na syndromy spojené s psychickým vyčerpáním, dlouhodobým stresem a emočním vyhořením, které významně ovlivňují pracovní výkon i zdraví populace.

Přesto však zůstává klíčovou výzvou provedení cílených klinických studií ve spolupráci se specializovanými zařízeními, jako je Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) nebo instituce zaměřené na neurologické poruchy (EZMR, Parkinson apod.). Teprve na základě těchto výzkumů bude možné vědecky potvrdit validitu WORKtestu i v oblasti diagnostiky duševních poruch a civilizačních onemocnění.

Tato perspektiva představuje unikátní výzkumný potenciál s širokými aplikacemi v medicíně, psychodiagnostice i prevenci. Významné je rovněž možné uplatnění v oblasti vzdělávání – duševní poruchy dětí lze pomocí WORKtestu sledovat již v raném věku, což má celospolečenský dopad z hlediska včasné intervence a podpory dětského duševního zdraví.

Ačkoli výsledky ukazují silný predikční potenciál v oblasti civilizačního zatížení, je nutné zdůraznit, že WORKtest nenahrazuje klinickou diagnózu. Jeho přínos spočívá v časné identifikaci psychosociálních a behaviorálních rizik, které mohou být relevantní pro prevenci, edukaci a HR intervence.

Přehled civilizačních onemocnění sledovaných WORKtestem

Skupina sledujících respondentů (benchmarking dat), kde byla prokazatelná shoda s diagnózou bud u nich nebo v přímé dědičné linii: Počet osob: 1513

Onemocnění	Výskyt (%)
Diabetes – cukrovka	67,23 %
Cévní mozkové příhody – ucpání mozkové cévy	65,27 %
Syndrom vyhoření – vyprahlost, burn out	60,89 %
Infekční nemoci	60,32 %
Ischemická srdeční choroba – kardiovaskulární onemocnění	60,09 %
Leukémie – nádorové onemocnění krve	58,59 %
Hypertenze – vysoký tlak	56,7 %
Ateroskleróza – kornatění tepen	53,44 %
Lupénka – psoriáza, chronické kožní onemocnění	53,01 %
Infarkt myokardu – náhlé přerušení krevního zásobování srdce	52,47 %
Chronický únavový syndrom – vyčerpanost i bez zjevné příčiny	50,59 %
AIDS – selhání imunity vlivem HIV	50,38 %
Obezita – otylost	50,24 %
Zácpa – porucha zažívání	47,35 %
Revmatické nemoci – nemoci pohybového aparátu	46,26 %
Parkinsonova choroba – úbytek nervových buněk	45,33 %
Alzheimerova choroba – demence	43,93 %
Revmatoidní artritida – zánětlivá onemocnění kloubů	43,1 %
Nemoci nervů – mozková mrtvice	41,05 %
Alergie – reakce imunitního systému	39,35 %
Anorexie – odpor k jídlu	38,58 %
Psychické potíže – deprese, únava, skepse	38,58 %
Astma – bronchiole (dušnost)	35,23 %
Nádorové onemocnění – rakovina	33,1 %
Bulimie – přejídání se, neodolatelná touha po jídle	32,68 %

V Praze, 2025
Mgr. Eva Urbanová, a tým psychometriků společnosti Assessment Technology, s.r.o.